Gabriela Preissová se na konci 19. století prosadila dvěma dramaty uvedenými v pražském Národním divadle – Gazdina roba a Její pastorkyňa. Druhé ještě více později proslavila opera Leoše Janáčka. Po sporech a kritice však Preissová na uměleckou tvorbu rezignovala a věnovala se psaní zábavné beletrie pro ženy, dnes zcela zapomenuté. Narodila se před 158 lety, 23. března 1862.
Vyrůstala ve skromných poměrech a navštěvovala dívčí školu v Praze. V letech 1871–1874 byla vychovávána ve smíchovské rodině svého strýce, archiváře a spisovatele Františka Dvorského. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.
Dvakrát vdaná
Při pobytu u příbuzných v Hodoníně se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem, za něhož se roku 1880 provdala. Manželé žili ve Šternberku na Moravě. Preissová podnikala cesty do Haliče a Ruska a dva roky bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela. V roce 1898 se rodina přestěhovala do Prahy. Preissovi měli dva syny a dceru.
V roce 1908 Preissová ovdověla a podruhé se provdala, a to za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha ze Štýrského Hradce, s nímž se odstěhovala do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Za první světové války byl její manžel velitelem zajateckého tábora v Milovicích. Ona sama byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců.
Preissová vynikala družností, vedla salón a bohatou korespondenci. Zemřela 27. března 1946. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.
Dramatičkou v Národním
Gabriela Preissová objevovala v řadě obrázků a črt svéráz moravského Slovácka, jejími nejvýznamnějšími činy a úspěchy jsou však dvě vesnická dramata, jimiž pronikla na scénu Národního divadla a přispěla vedle Ladislava Stroupežnického, Aloise Jiráska a bratří Mrštíků k uměleckému realismu. Navíc se jako žena prosadila mezi převážně mužskými autory a stala se i dramaturgyní Národního divadla.
Gazdina roba
První hra z roku 1889 je příběhem Evy, která je kvůli chudobě odmítnuta jako nevěsta pro selského synka. Provdá se z rozumu, stane se matkou, ale nakonec s milovaným Mánkem uteče za prací do Rakous. Zde si však zoufá nad zbabělostí milovaného muže i nad vlastní opuštěností a nakonec se utopí v Dunaji. O deset let později se tragédie stala námětem opery Eva skladatele Josefa Bohuslava Foerstera.
Její pastorkyňa
Druhé drama z roku 1890 je příběhem Jenůfy, která se ocitá v ještě složitějších kolizích vášně a odpovědnosti. Adoptivní dcera – pastorkyňa – v obci vážené Kostelničky miluje nezodpovědného Števu, s nímž otěhotní. Kostelnička se dívku snaží chránit, porod utají a nakonec dítě zabije a Jenůfě namluví, že zemřelo, když ona ležela v horečkách. Pravda vyjde najevo ve chvíli, kdy se má Jenůfa provdat za Števova bratra Lacu, který ji dávno miloval. Kostelnička přizná svou vinu a Laca následuje Jenůfu „za lepším, hodnějším životem“.
Toto drama proslavila opera Leoše Janáčka z roku 1904, ve světě známá pod názvem Jenůfa. Patří k nejslavnějším, nejlepším a nejuváděnějším českým operám vůbec.
Spory a kritika
Její pastokyňa však při premiéře vzbudila pobouření publika i kritiky. Vadilo jim vyznění hry: tedy Kostelniččino přiznání viny a Lacovo vyznání lásky, nikoli rozřešení, jakým své trauma vyřešila Eva z Gazdiny roby.
Po těchto prudkých sporech Preissová na tvorbu umělecky ambiciózní a potenciálně provokativní rezignovala a věnovala se psaní zábavné beletrie pro ženy, kterou nakladatelé ochotně vydávali, čtenářky hojně četly, ale kritika ji nebrala na zřetel. Do románu autorka zpracovala v roce 1930 i Její pastorkyni. V obou dramatech také spočívá její největší význam. Divadla je hrají dodnes, nemluvě o Janáčkově opeře.
JAKÝ BYL OSUD DRAMATIČKY GABRIELY PREISSOVÉ? PODÍVEJTE SE DO FOTOGALERIE:
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriela_Preissová
Kol.: Slovník českých spisovatelů