Láska z Albertu Marie a Milan: Umíme se i pohádat, ale důležité je najít řešení

„Potkávali jsme se dlouhé měsíce, několikrát do týdne. Postupně jsme zjistili, že si rozumíme nejen po pracovní stránce. Zkrátka jsme si byli sympatičtí a pracovali jsme spolu rádi,“ zmiňuje Milan a se smíchem dodává „Maruška mě zkrátka tak dlouho kontrolovala, až jsme se vzali.“ Oba se seznámili v Albertu, kde pracují dodnes.

Svatbu měli v západních Čechách, odkud pochází Marie. Brali se po dvou letech vztahu a na obřad přijeli až z Holandska, kde v té době bydleli. „Po roce vztahu jsme se totiž rozhodli, že chceme získat pracovní zkušenost ze zahraničí,“ vzpomíná Marie.

„To, že máme tak velkého zaměstnavatele se v této chvíli ukázalo jako obrovská výhoda. Oba jsme si našli práci u naší mateřské společnosti v Holandsku, kde jsme nakonec strávili víc než tři roky,“ dodává.

Holandsko jako druhý domov

Období to bylo pro oba turbulentní a plné změn pro celou rodinu. „Narodil se nám v této době první syn,“ říká Marie. „Oba dva jsme měli slušnou práci, chtěli jsme budovat kariéru, ale uvědomovali jsme si, že rodina je na prvním místě,“ podotýká Milan.

„I kvůli našim rodičům jsme začali uvažovat o návratu do Česka,“ vysvětluje Marie. „Čekali jsme však na chvíli, kdy bude příležitost najít zde slušná místa pro nás oba. A to se povedlo,“ říká Milan a doplňuje: „Po skoro čtyřech letech jsme se vrátili zpět do českého Albertu, kde nyní pracujeme oba na řídících pozicích.“

Aby efektivně skloubili péči o dva syny a práci, zapojili do výchovy i babičku a dědečka. „Rodiče nám velmi pomáhají, bez nich bychom to nezvládli. Děti vyzvedávají po škole, vodí je na kroužky a dělají společně úkoly. My si je bereme po práci a věnujeme se jim po zbytek dne,“ říká Marie.

„Maruška je praktická žena, všechno skvěle organizuje. Posílá mi do pracovního kalendáře i kdy mám děti vyzvednout či odvést, kdy letíme na dovolenou a podobně. Je realista a stojí nohama pevně na zemi, zatímco já mám tendenci se trochu vznášet,“ pěje na manželku chválu Milan.

„Ano, Milan je věčný optimista. Neustále věci zlehčuje. Beru to jako výhodu i nevýhodu jeho povahy zároveň,“ směje se Marie a dodává: „Ale celkově se mi líbí, že si dovede nad věcmi udržet určitý nadhled. A navíc ty opravdu důležité vidíme stejně, to je pro nás asi nejdůležitější.“

Jiskření mezi manželi jde cítit i po dvanácti letech, co jsou spolu. „Občas se špičkujeme i v práci před kolegy, někdy je potřeba situaci odlehčit,“ nezapře svou optimistickou povahu Milan.