Lída (68): Doma se mi ztrácelo jídlo. Synové si mysleli, že blázním, potom jsem záhadu odhalila

Patřím k ženám, které mají ve svém domě za každou cenu rády pořádek. Na všechno mám pečlivý systém uspořádání a o vybavení své domácnosti mám naprostý přehled. Někdo by mohl říct, že to nejde. Ale já si myslím, že když se chce, tak jde všechno. Navíc mě to i baví. Volný čas v důchodu trávím nejraději úklidem. Neustále vymýšlím, jestli nemám ještě některé věci jinak uspořádat či uklidit. Nejvíce záležet si dávám na kuchyň, kde trávím nejvíce času.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (54): Přítelkyně mého syna je blázen. Věří, že náš dům je prokletý

Vše má mít své místo

Mému systému uklízení vždy věřili i moji dva synové. Když byli mladší, vždycky za mnou chodili a ptali se mě, kde co najdou. Zkrátka jsem musela mít o všem doma přehled. A tak to mám stále, i když mi to mí synové vlivem posledních událostí přestávají věřit.

Z ničeho nic začalo mizet pití z kuchyně

Jednou jsem se chystala vařit oběd pro syny, kteří měli oba přijet na návštěvu i se svými rodinami. Podívala jsem se do lednice, ve které z ničeho nic nebylo žádné víno ani pivo. Věděla jsem jistě, že jsem ho koupila, protože jsem chtěla, abychom společně oslavili shledání po delší době. Protože ale nebyl čas to řešit, nechala jsem to být. Svým synům jsem pak u oběda nabídla pouze vodu a džus s omluvou, že jsem alkohol zapomněla koupit. Protože nikdo z rodiny není žádný pijan, vystačili jsme si celé odpoledne jen s limonádou a dalším nealkem.

Začalo to být podezřelé

O týden později jsem měla návštěvu. Sousedka s dcerou se přišly podívat, jak se mi daří. Nachystala jsem pro ně tác jednohubek a upekla dezert. Když jsem se ale vrátila po přivítání sousedky a její dcery do kuchyně a chtěla jsem občerstvení přinést do obýváku, zhrozila jsem se. Na lince už nic nebylo, navíc dveře vedoucí z kuchyně na terasu byly otevřené. Já si ale byla jistá, že jsem je předtím zavírala. Sousedkám jsem tak smutně nabídla pouze sušenky a starší oříšky, které jsem našla. Ještě, že jsou hodné a braly to obě sportovně. Navíc s úsměvem pronesly, že jsou rády, že už se také šetřím a netrávím čas jen v kuchyni.

Mohlo by Vás zajímat:

Josh Gates odhaluje další záhady! Jaké výzvy na něj čekají tentokrát?

Synové mě posílali na psychiatrii

A záhada se dále stupňovala. Když totiž za dva týdny přijeli oba synové na oběd, tak jsem jim musela přiznat, že mi z kuchyně zmizely karbanátky i s kaší. Samozřejmě mi to s mým smyslem pro pořádek nevěřili a posílali mě na psychiatrii. Navíc se začali obávat o mé zdraví. Věděla jsem, že to tak nemohu nechat, jestli nechci skončit v blázinci.

Nastražila jsem past

Rozhodla jsem se, že pokud chci ubránit svoji pověst pořádkumilovné matky, nemohu tuto záhadu nechat jen tak. Nastražila jsem proto past. Na linku jsem postavila lahev piva a upekla sekanou. Ještě předtím jsem pootevřela dveře na terasu a schovala se pod stůl i s foťákem. Čekala jsem asi hodinu a nic se nedělo. Když už jsem chtěla z úkrytu vylézt s tím, že jsem asi opravdu blázen, začaly se teprve dít věci. Dveřmi vedoucími z terasy se totiž dovnitř vplížil na první pohled zanedbaný člověk.

Měl roztrhané šaty a silně páchnul cigaretami a alkoholem. Bylo vidět, že jde na jisto. Šel totiž přímo ke kuchyňské lince. Bála jsem se, aby si mě nevšiml, ale naštěstí jsem měla dobré maskování díky dlouhému ubrusu a silným nohám stolu. Zloděj, který byl nejspíš bezdomovec, popadl lahev piva, sekanou i s pekáčem a zase se opatrně vyplížil zadními dveřmi ven. Jen tak tak jsem ho stihla ještě před útěkem vyfotit. Pak jsem zavolala na policii.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (33): Pomoc staršímu sousedovi se zvrhla v peklo. Bojím se, co přijde

Šlo o místního bezdomovce

Ukázalo se, že opravdu šlo o místního bezdomovce – „známou firmu“, který byl nedávno vyhozen z ubytovny. Údajně má mít na svědomí už několik jiných drobných podobných krádeží. Když se to synové dozvěděli, rozhodli se mi domů nainstalovat kameru. Od té doby se přesto doma trochu bojím, ale má to jednu výhodu. Synové za mnou teď totiž na návštěvu jezdí mnohem častěji, aby mě hlídali před příchodem nevítaného návštěvníka.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.