Milovaný partner Vašek, zrekonstruovaný historický mlýn a neřesti v podobě alkoholu a desítek cigaret denně - to byly tři životní lásky Eduarda Cupáka, legendárního herce se sametovým hlasem.
Eduard Cupák (10. března 1932 – 23. června 1996), geniální herec s podmanivým hlasem, patří mezi legendy české kinematografie.
V počátcích kariéry se předvedl jako rozervaný romantik, postupně zosobnil plejádu budovatelských hrdinů, ale objevil se též v pohádce Labakan v titulní roli krejčího (1956). V průběhu šedesátých let se jeho žánrový rozptyl neustále rozšiřoval. Vidíme ho ve filmech, kde ztvárnil záludné majory (Pane, vy jste vdova) či fanatického faráře (Kladivo na čarodějnice). Později se objevil v několika kriminálkách (Tajemství zlatého Buddhy, Čas pracuje pro vraha).
Čas pro televizi
V sedmdesátých letech dostal hodně prostoru v televizi – ať už v seriálech či dabingu. Nesmrtelný je jako W. A. Mozart v seriálu F. L. Věk nebo Péťa Hanák z Takové normální rodinky, kterého na světě zajímají jen tři věci: jídlo, noviny a spaní.
Objevil se i ve Sňatcích z rozumu jako básník Dynbír nebo jako poručík v kriminálce Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem, Panoptikum města pražského, Dobrodružství kriminalistiky, Náhrdelník.
Svět za mikrofonem
Na počátku normalizace si ovšem někde nedal pozor na pusu. Znelíbil se vedení televize a pět let nesměl nic točit. Zdrcený a z rovnováhy vyvedený Eduard se začal uklidňovat jinými prostředky. Alkohol a velké množství cigaret ho už do konce života neopustily. Vykouřil jich prý v té době i více než šedesát denně a nikdy u nich doma nedošly.
Kvůli této politické aféře se dostal víc do rozhlasu, kde není tvář vidět. Na práci s hlasem si potrpěl. Jeho kultivovaný hlasový projev ho předurčil k rozhlasovým hrám, k četbě literárních předloh, k namlouvání pohádek i komentářů. Se svým hlasem vykouzlil nezapomenutelné rozhlasové role, např. v dílech Vojna a mír, Cirkus Humberto či Let do nebezpečí.
V roce 1977 odmítl podepsat Antichartu. Očekával řadu dalších perzekucí, ale kupodivu se nic nedělo. Dostával i filmové role a stále pracoval v rozhlase. V osmdesátých letech točil Eduard Cupák hlavně pro televizi. Ovšem práci mu čím dál tím víc komplikovala závislost na alkoholu a později i cigarety.
Estét se srdcem bouřliváka
Soukromý život si pečlivě střežil, přesto víme, že podlehl třem životním láskám. První potkal v roce 1959 na nábřeží v Praze, kdy se skrze kamarády seznámil s technikem ČKD z Vysočan Václavem Květem. Ten se již dávno před tím do Eduarda zamiloval, když ho viděl ve snímku Stříbrný vítr. „Bez Vaška nemůžu být,“ tvrdil Eduard (v televizním dokumentu Herec v zahradě, pozn. red.), a tak tomu bylo celých 37 let jejich soužití.
Eduard patřil mezi velmi atraktivní herce – jinou sexuální orientaci by vám neprozradil ani hlas, výraz v obličeji či tělesná konstituce. Mnohé dámy si mohly nohy uběhat, aby ho ulovily pro sebe. Marně. Eduard byl do konce svých dní jen Vaškův.
Ve starém mlýně
Druhou životní lásku si koupil v Brtnici – rozpadlý starý mlýn, který budoval s Vaškem kámen po kameni. Od rána jen dřeli a dřeli, v ruce lopatu, za sebou kolečko. Cupáka to hrozně bavilo. Celý mlýn si vymyslel a architektonicky dovedl k dokonalosti, až vystavěl bezchybné venkovské sídlo, kde trávil víkendy a léto.
Na jeho pečlivost vzpomínal herecký kolega Ivan Preiss: „Vždy, když sekám zahradu, tak mi naskočí jeho poučka – Nikdy nesekej zahradu rotační sekačkou, vždycky to musí být rovný střih, hladký, aby se tráva netřepila. Poté ji musíš vymetat březovými košťaty.“
Tato pořádkumilovnost se projevovala ve všech rovinách jeho osobnosti – od přípravy na roli až po smetí na koberci. Eduard Cupák byl proslulý svou čistotností. Lux měl připravený hned za dveřmi. Jakmile spatřil smítko na podlaze, už ho vysával.
Neřesti Eduarda Cupáka
Třetí láskou se staly cigarety a alkohol. Tahle doživotní neřest mu pomalu brala dech. Rozvinula se rozedma plic, která mu znemožnila nejdříve práci na zahradě. Po několikerém vykradení a zhoršení zdravotního stavu musel nakonec svému milovanému mlýnu dát sbohem.
Rozedma mu pak vzala role i hlas. Pomalu ale jistě ho upoutala na lůžko, které už neopustil. Jeho herečtí kolegové na něj vzpomínají jako na ohromného kamaráda a hereckého parťáka s vytříbeným uměleckým vkusem a osobitým sarkastickým humorem.
NA PERLIČKY ZE ŽIVOTA EDUARDA CUPÁKA SE PODÍVEJTE V GALERII:
Zdroje:
Eduard Cupák, biografie od divadelního kritika Jindřicha Černého
Dokument ČT: Herec v zahradě (Eduard Cupák) v rámci cyklu Předčasná úmrtí (2001)
Dokumenty Českého rozhlasu: Eduard Cupák – puntičkář s podmanivým hlasem
Eduard Cupák, Wikipedia.cz
Eduard Cupák, CSFD.cz