Facebook
Instagram
Herečka Denisa Pfauserová (35), kterou si diváci pamatují z pohádky Řachanda, přivedla před půl rokem na svět své první dítě, holčičku Nailu. Jak ovšem herečka nedávno uvedla na sociálních sítích, porod nebyl tak idylický, jak se mohlo zdát - po císařském řezu jí totiž nebyl umožněn takzvaný bondig s novorozenou dcerou. O celém incidentu se nyní Denisa rozhovořila pro Lifee. Jaká byla reakce veřejnosti na její stížnost?
Herečka Denisa Pfauserová (35) si nenechala ujít 10, ročník Česko-Slovenského plesu v pražském Obecním domě, kde jsme si s ní také popovídali o jejím nedávném rozhodnutí podat stížnost na lékařku, která jí po porodu dcery Naily znemožnila bonding, tedy bezprostřední kontakt novorozence s holou kůží matky. Kvůli špatné poloze dítěte bylo také přistoupeno k císařskému řezu namísto klasického porodu porodními cestami.
Herečka si nyní pochvaluje, že se mnoho dalších žen rozhodlo následovat její příklad a stížnost podat také. "Jedině tím se může v porodnicích něco změnit. Porodní šikana je hrozně rozšířená a mě to moc trápí," vysvětluje v našem rozhovoru.
Denisa Pfauserová podala stížnost na lékařku
Deniso, neuniklo nám, že o mateřství se ráda rozepíšeš na sociálních sítích, nedávno to byla například tvoje zkušenost s porodem. Je to pro tebe svým způsobem terapie?
Terapie pro mě byla už to, že jsem podala stížnost na paní doktorku, která mi znemožnila bonding. Udělala jsem to jednak pro sebe, kvůli sobě, ale také kvůli svému svědomí, abych se mohla podívat sama sobě v zrcadle do očí. Udělala jsem to také kvůli své dceři, protože bych ji v něčem takovém chtěla vychovávat – když někdo znemožní její práva, nebo ji nebude respektovat a jednat s ní s úctou, tak chci, aby se za sebe uměla postavit. Nejlépe to udělám tak, že jí půjdu příkladem. Ale hlavně jsem to udělala pro ty další holky – abych jim dodala odvahu a abych jim dokázala, že to jde. Aby se také ony nebály za sebe postavit.
Zajímaly by mě ohlasy, co ti chodilo do soukromých zpráv?
Do directu mi právě chodily jen ty krásné zprávy, hlavně ty podporující a děkovné. Udělalo mi to neskutečnou radost. Dostávala jsem opravdu dlouhé zprávy, kde mi maminky sdělovaly jejich zkušenost a jak se na to vyprdly, když přišly domů. Už to nechtěly řešit, ale pořád to v nich zůstalo. Bylo to takové trauma nebo šrám na duši a já jsem jim dodala odvahu k tomu, aby stížnost podaly. Jedině tím se může v porodnicích něco změnit. Porodní šikana je hrozně rozšířená a mě to moc trápí.
A ty negativní ohlasy?
Potom se samozřejmě zvrhla i ta negativní část, která přišla s tím, že se můj příspěvek zmedializoval. Do té doby tam opravdu nebyl jediný negativní komentář. Přišlo mi jenom líto, že když se v nějaké oblasti nepohybuju a nemám v ní informace a znalosti, tak radši mlčím. Ale tam bylo evidentní, že lidé ani neví, co je bonding a neznají tu situaci. Nevěděli a snad si ani nepřečetli celý příspěvek, který jsem napsala, a jenom tam křičeli. Samozřejmě – nejsem z kamene, zabolelo to, ale nebrala jsem si to osobně.
Bonding můžete dohnat v šestinedělí
Existuje už tedy něco, čím jste s dcerou tento bonding nahradily? Máte už nějaké rituály, kterými mezi sebou utužujete pouto?
Nemáme žádné zajeté, že bychom od dvou do tří bondovaly. Jak to přijde, jak to cítíme a jak je čas. Když je jiným maminkám znemožněn tento okamžitý bonding po porodu, tak se to dá dohnat, což mě potěšilo a doporučuji to. I když samozřejmě obrečíte, že to nebylo podle vašich představ. Není to tak, že bych měla nějakou hezkou představu a urputně si za ní stála. Ono je to opravdu důležité. Dá se to dohnat v šestinedělí, jde jenom o to, aby se na to myslelo a aby tam co nejčastěji ten kontakt holé kůže na kůži byl.
Jak se od porodu změnil tvůj partner?
Jsem strašně ráda, že mě v tom podporoval, i když měl samozřejmě tendence mě chlácholit, že to bude dobrý. To bych také chtěla zmínit – neříkat maminkám, které si z porodnic přivezou jakékoliv trauma: „To bude dobrý, vykašli se na to, neřeš to. Podívej se, máš zdravé dítě, soustřeď se na to a užívej si to.“ Stačí tam jenom být, vyslechnout ji a říct: „Mrzí mě, co se ti stalo.“ A to ten Martin udělal, protože o tom jsem ho žádala. Nechtěla jsem, aby mi někdo znemožňoval právo brečet, protože si to člověk musí odbolet. Je fantastický. Je pečující a láskyplný táta, já jsem si lepšího partnera nemohla přát.
Jak to Denise Pfauserové a jejímu příteli slušelo na 10. ročníku Česko-Slovenského plesu, na to se můžete podívat v naší velké fotogalerii.
Související články
