Prokletý Franklin Castle: V nejstrašidelnějším domě prý dodnes žijí duše všech zemřelých nájemníků

Sídlo postavené v osmdesátých letech devatenáctého století německým přistěhovalcem se totiž velmi brzy stalo místem mnoha různých tragédií. Zatímco někteří lidé to připisují obyčejné smůle, jiní si myslí, že je ve hře něco mnohem zlověstnějšího.

Mohlo by Vás zajímat:

Strašidelná hájenka v obci Výšinka: Nejdivnější věci se dějí v její kuchyni. Hýbou se v ní předměty a prý v ní bylo zabito šest lidí

Mnoho úmrtí v rodině podnikatele Hannese Tiedemanna

Příběh Franklin Castle začíná nadějně. Hannes Tiedemann, německý přistěhovalec, si stavbou tohoto domu splnil americký sen. Jmění vydělal díky velkoobhodu s potravinami a dále jako zakladatel Union Banking and Savings Co. Přál si, aby nový domov byl dost velký pro jeho rodinu a další přistěhovalce, které by u sebe rád dočasně ubytoval. Najal si tak velmi prestižní stavební firmu Cudell and Richardson, jenž navrhla působivé čtyřpatrové sídlo s dvaceti pokoji. Tiedemann tím byl natolik nadšený, že ho pojmenoval jako Franklin Castle (dům stál na Franklin Boulevard).

Bohužel zanedlouho došlo v rodině majitele k mnoha nečekaným úmrtím. V lednu 1881, krátce poté, co se rodina nastěhovala, zemřela Tiedemannova patnáctiletá dcera Emma na cukrovku. Jako další odešla jeho matka Wiebeka. A mezi roky 1886 až 1888 pohřbili další tři děti. O sedm let později došlo i na jeho ženu, jež podlehla onemocnění jater. Tiedemann se sice poté znovu oženil, sídlo ale prodal jiné německé rodině (rodině Mullhauserových). Sám pak odešel na druhý břeh o třináct let později, když ho postihla, při procházce po parku, mrtvice.

Mohlo by Vás zajímat:

Nemocnice Hovrinskaya: Jedno z nejstrašidelnějších míst na světě, kde bydleli chudí i tragicky skončila jedna láska

Děsivé události ve Franklin Castle

Že je Franklin Castle vlastněn pochybnými individui, se začalo mezi lidmi povídat ve dvacátých letech. Poté, co rodina Mullhauserových dům prodala jedné německé společnosti, se sídlo stalo údajně místem nelegální výroby alkoholu a úkrytem nacistických špionů za druhé světové války. Zmínky o strašení se však objevily až v šedesátých letech 20. století.

Tehdy se tam nastěhovali Romanosovi, kteří doufali, že se jim podaří panství předělat na restauraci. To se ale asi nelíbilo místním přízrakům, které měly dům obývat. Hned první den měly děti nových majitelů domu vidět jakousi plačící dívku v bílém. Později se začala ozývat ponurá varhanní hudba a těžké kroky. Něco také začalo dětem strhávat přikrývky z postelí. I jejich matka se jednou probudila na zemi, a když se otočila za sebe, uviděla zvláštní bytost, jež začala na ni ječet.

Na radu kněze se v roce 1974 odstěhovali. Další nový majitel Sam Muscatellose snažil vydělat tím, že z nemovitosti udělá turistickou atrakci. Ale ani on tam dlouho nevydržel. A tak si začali noví a noví majitelé Franklin Castle mezi sebou přehazovat jako horký brambor. Každý další majitel hlásil nevysvětlitelné jevy, podivné výpary, dětský pláč či ženu v černém, která ráda stála u okna. Lidé tak začali uvažovat nad tím, zda v tom neměl prsty původní majitel, Hannes Tiedemann.Nemohl on zabít členy své rodiny?

Mohlo by Vás zajímat:

Příběh strašidelného domu v New Jersey uchvátil celou Ameriku: Na poltergeista si přitom hrála dvanáctiletá dívka

Pravda, nebo fikce?

William Krejci, investigativní historik a autor, se fenoménem jménem Franklin Castle zabýval poměrně dlouhou dobu a došel k závěru, že jeho první majitel určitě žádný surovec nebyl. Ba naopak, podporoval spoustu charitativních organizací. Ono násilí mu bylo připisováno jen "na efekt". Všechna úmrtí v jeho rodině navíc byla přirozená, nešlo o vraždy. To ale neznamená, že by on sám na sídle nezažil "divné věci". Kroky, hlasy a podobně.

Dnes je nemovitost v soukromém vlastnictví. Fanoušci se tak mohou sídlem pokochat jen zvenčí. Spousta z nich by vám ale odpřisáhla, že v okně viděli ducha manželky Hannese Tiedemana. Šálí je jen zrak, nebo na tom něco přece jen bude?

Mohlo by Vás zajímat:

Příběh strašidelného penzionu Nimrod: Prý v něm přežívaly mrtvé duše vojáků a nedaleko se často bouralo