Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna Truda Grosslichtová to neměla s příchodem druhé světové války vůbec lehké. Stačilo málo a jako poloviční Židovka skončila v koncentračním táboře. Po válce ale jakoby se po ní slehla zem. Co se stalo?
Truda Grosslichtová (23. 2. 1912 - 8. 6. 1995) byla česká filmová a divadelní herečka a zpěvačka. V letech 1931-38 slavila úspěchy také v zahraničí, zejména ve Francii a Německu. Svou slávou byla tehdy srovnatelná s Lídou Baarovou, Adinou Mandlovou, Natašou Gollovou či Věrou Ferbasovou. Jenže druhá světová válka znamenala zlom, který její slibně rozjetou kariéru ukončil.
Truda Grosslichtová měla nejlepší předpoklady pro herectví
Truda Grosslichtová se narodila do pražské rodiny židovských obchodníků. Herecký talent zdědila po matce Marii, které se přezdívalo Mizzi. Ta se kromě herectví věnovala také opernímu zpěvu. Další, kdo měl v rodině sklony k umění, byl prastrýc Zigmund, který se sice živil prodejem klavírů, ale ve volném čase se taktéž věnoval opeře.
Samotná Truda měla k herectví a zpěvu ty nejlepší předpoklady. Když pomineme zděděný um, povídalo se o ní, že je velmi inteligentní, má osobité kouzlo, hezkou tvář a příjemný hlas. Obě odvětví, kterými se pak v dospělosti živila, ale studovala výhradně soukromě. Nejdříve prošla několika hudebními divadly, pak se vrhla na film. Těch nakonec natočila přes pětadvacet. Pěkný výkon s ohledem na to, že šlo o zhruba šestileté období. Před kamerou jí sekundovali takoví velikáni československé kinematografie, jako Vlasta Burian či Hugo Haas.
Zajímavé je, že se jí vyhýbaly skandály, které v té době postihly nejednoho jejího kolegu či kolegyni. Stala se jí vlastně jen jedna nepříjemnost, a to při natáčení snímku Růžové kombiné, během nějž v jednu chvíli sjela po schodech. Přitom se jí "až moc" vyhrnula sukně, což vyvolalo menší poprask, neboť se natáčelo v Národním divadle. Od té doby musel každé další natáčení na půdě této instituce schválit zemský prezident.
Transportu se vyhnula díky spásnému nápadu
Poslední rolí Trudy Grosslichtové se stala JUDr. Věra Donátová v komedii Advokátka Věra, kde si zahrála po boku Oldřicha Nového. Měla sice možnost účinkovat v německých filmech, to ale odmítla. Věděla, že jako poloviční Židovka, jejíž manžel, tenorista a režisér Štefan Munk, měl rovněž židovské kořeny, bude snadným terčem nacistů. A tak se raději nechala zaměstnat v továrně. Zároveň o sobě rozšířila fámu, že emigrovala. Tím se na rozdíl od svého muže vyhnula transportu. Stala se jednoduše "nenápadnou", čímž si zřejmě zachránila život.
Pravda byla totiž taková, že Československo opustila až po válce. S Američany přijel do Prahy i jistý nizozemský voják, kapitán Hans de Vries. Zamilovala se do něj a požádala o rozvod s Munkem, který transport přežil (vyhnul se táboru a skončil "jen" ve vězení). V listopadu roku 1946 se za De Vriese provdala a odjela s ním do jeho rodné země.
Spokojený život Trudy Grosslichtové v ústraní
Záře reflektorů již Trudu Grosslichtovou nelákala. V Nizozemsku si zvolila klidný život hospodyňky. Kapitán se v civilu věnoval burze a makléřství. Vychovala tam také dceru Evelyn. Po De Vriesově smrti v roce 1985 se přestěhovala blíže k dceři a vnukům, aby nebyla sama. O deset let později zemřela. Dožila se třiaosmdesáti let.
Na film Advokátka Věra se můžete podívat dnes v 17.00 na FTV Prima.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Truda Grosslichtová
Světženy.cz: Krásná Truda Grosslichtová - Herečka převálcovala velké prvorepublikové hvězdy, její život byl zahalen tajemstvím
Super.cz: Tajemství prvorepublikové herecké hvězdy. Poloviční Židovka se za okupace zachránila jako dělnice v továrně