Psycholog Milan Studnička pomohl dovychovat děti z 250 tisíc rodin: Je to vlastně jednoduché, stačí se radovat ze života

Neposlušnost, vzdor nebo odmlouvání. To zná dobře asi každý rodič a mnohdy si s chováním svých dětí neví rady. I ve výchově platí, že štěstí přeje připraveným a rodič by se měl už dopředu zajímat.

S psychologem Milanem Studničkou jsme si povídali o tom, proč děti neposlouchají a jak si jednoduše získat jejich respekt. Prozradil nám také základní rodičovské pravidlo, na které je dobré vzpomenout si každý den: "Je to vlastně hrozně jednoduché, stačí mít radost ze života."

Mohlo by Vás zajímat:

Náctileté sužují úzkosti a deprese: Nově založená nadace Twisten Foundation to chce změnit

Podle Milana Studničky rodičovství nemusí být dřina

Máte představu, kolika českým rodičům jste pomohl dovychovat děti?
To vím přesně. Naše projekty a webináře absolvovalo okolo čtvrt milionů rodin. To už je pěkné číslo. A klientů, kteří absolvovali nějaký náš kurz, těch je okolo 40 tisíc.

Existují vlastně nějaká pravidla ve výchově? Takový základní návod pro rodiče. Protože my nikdo nevíme, jak to máme správně dělat.
Je to vlastně hrozně jednoduché, stačí mít radost ze života. A teď si nedělám legraci, ono to tak opravdu je. Dítě je neuvěřitelně radostná bytost a důvěřuje člověku, který ten život umí žít. Pozoruje, jak si maminka s tatínkem povídá, jak jsou veselí, jak vtipkují, nebo když mají konflikt, tak ho vyřeší. Vidí, že jim může důvěřovat, že oni to umí a mají radostný život. Když je člověk radostný, tak je radostný proto, že má nějaké vnitřní nastavení, nějaké vlastnosti. Umí nastavovat hranice, tudíž umí komunikovat, jinak by nebyl radostný. A potom vlastně naprosto přirozeně to dítě vede, aniž by se nadřeli. Ale pokud rodič má spoustu vlastních témat, který ho trápí a neumí je vyřešit (např. se hádá se s partnerem), tak je logicky to rodičovství potom strašná dřina.

Mohlo by Vás zajímat:

9 šikovných tipů, jak rozvíjet dovednosti předškoláků, aby je učení bavilo

Dítě zrcadlí fungování celé rodiny

Když si vyjmenujeme časté výchovné problémy – neposlušnost, vzdor, odmlouvání. Není tohle chování odrazem rodiče?
Ano, je, problém fakt není v dítěti. Matky pak říkají, moje dítě je hyperaktivní, moje dítě po tátovi odmlouvá a tak dále. Potřebují hodit na něco vinu. Samozřejmě, že dítě má nějakou predispozici. Může mít trošku rychlejší nebo naopak pomalejší nervovou soustavu, může být slabší nebo silnější... Ale to, jak se chová vůči ty mamince nebo tatínkovi, je odrazem fungování celé rodiny. Dítě je opravdu zrcadlo. My na něj nějak působíme, ale nevědomě. Můžete jenom přijít domů se špatnou náladou, aniž byste si to uvědomovala. A děti jsou geniální v tom, že se zeptají: Maminko, co ti je? Maminko, ty jsi smutná? A ona odpoví: Ne, ne, jsem v pohodě. A to jsou takový droboulinký věci, kterých je za den stovky a vůbec si jich nevšímáme. Ale dítě nás pořád vnímá a odpojuje se. A to, co já mu dovolím, tak toho najednou začne zneužívat. Častokrát jsou rodiče nedůslední – něco v afektu zakážou, a pak to dítěti povolí. Dítě ví, že s nimi může cvičit, a už se to rozjíždí. Ale dítě není ten viník.

Mohlo by Vás zajímat:

Nadané dětské hvězdy: Lotti Töpfer zdědila herecké geny prastrýce, 13letý zpěvák Matěj Plšek vyprodává velké kluby

Klíčem k výchově je být vzorem, říká Milan Studnička

Když bychom vzali třeba neposlušnost a udělali si modelovou situaci. Je večer, dítě si má vyčistit zuby a tak jako každý den si je čistit nechce. Rodiče řeknou jednou, dvakrát, třikrát, potom zvýší hlas, pak třeba předá maminka velení tatínkovi, který je větší autoritou. A tohle se děje každý večer. Rodiče nechápou, proč to dítě dělá a jak z této situace vyjít, aniž bychom křičeli a něco zakazovali.
To je krásná otázka. To je ten nejjednodušší princip, který je potřeba pochopit – dítě funguje s člověkem, kterému důvěřuje. Když rodiči důvěřuje, pak je snadné ho vést a vysvětlit mu, proč jsou zoubky potřeba čistit. Dítě se nechá vést, protože důvěra je naplněná, a ta vazba je tam hodně silná. Ale v momentě, kdy to dítě nedůvěřuje rodiči, byť ho má rád (to jsou dvě rozdílné věci), tak to dělat nebude. Představte si sama sebe, kdybyste někomu fakt bytostně nedůvěřovala, a ten vás nutil jít si čistit zuby.

A proč nám dítě nedůvěřuje? Co s tím můžeme dělat?
Protože máme spoustu drobných projevů, které to dítě zrazují, aby vůči nám bylo otevřené. Příklad. Třikrát zareagujeme na stejnou věc v pohodě a po čtvrté na dítě zařveme. Jenom proto, že máme blbou náladu z práce. A v ten moment se dítě zarazí, protože cítí, že je něco špatně. Nebo tatínek sám kouří a křičí na dítě: Jestli tě uvidím s cigaretou, tak tě přerazím. A těch věcí je strašně moc, které působí na to, že dítě ztrácí důvěru v rodiče. Takže klíčem je udržet důvěru dítěte tím, že jsem vzorem. Že dělám to, co chci, aby dítě dělalo. To, co po něm chci, mu ukazuji svým vlastním chováním. Zrovna máme pěkný webinář o důvěře, je úplně zdarma. A tam to vysvětluji. Když udržím důvěru dítěte, tak propluji rodičovstvím s radostí. Dítě se nechá vést, je naprogramované.

Co dalšího se dozvíte ve video rozhovoru s Milanem Studničkou?

• Jaký je rozdíl mezi výchovou kluka a holky
• Co dělat, když ani jeden z rodičů není přísný
• Jak dovychovat sám sebe
• Jaká je role prarodičů a proč nemají děti vychovávat
• Kde absolvovat kurzy Dovychovat
  

Na fotografie z natáčení rozhovoru s Milanem Studničkou i na další snímky se můžete podívat v přiložené galerii.

Galerie Psycholog Milan Studnička pomohl dovychovat děti z 250 tisíc rodin: Je to vlastně jednoduché, stačí se radovat ze života

+ 3 fotky + 4 fotky