Psycholog Radek Ptáček radí: Jak být v roce 2024 šťastný aneb Tohle s mozkem dělají negativní zprávy, které všude posloucháte

Podle klinického psychologa, Prof. Radka Ptáčka ovlivňujeme své osobní štěstí jen a pouze my samotní. S tím také souvisejí naše pocity štěstí a spokojenosti v životě. A právě toto je podle něj klíčová myšlenka, se kterou bychom měli vstupovat do nového roku 2024.

"Nic z vnějšího světa nás šťastnějšími neudělá. Šťastnějšími nás udělá to, když budeme za věci, které máme, více vděční. Od toho bychom měli začít," vypráví Prof. Radek Ptáček v našem rozhovoru. "Náš pocit štěstí je maximálně z deseti procent ovlivněný tím, co se kolem nás děje. Z devadesáti procent je ovlivněný tím, jak to vnímáme. Takže: změňte vaše vnímání a budete šťastnější."

Mohlo by Vás zajímat:

Říkejte tato dvě slova a přestanete se s partnerem hádat, radí vztahový psycholog

Dávejte si předsevzetí, jsou to přechodové rituály

Pane Ptáčku, má vůbec smysl řešit s příchodem nového roku předsevzetí nebo otázky, jak být lepším člověkem?
Určitě ano, má to velký smysl, protože člověk funguje v periodách a pro svůj život potřebuje takzvané přechodové rituály. Přestože celá řada lidí nový rok proklíná, tak je skvělým momentem, kdy můžeme udělat nějaké rozhodnutí. Ale není dobré dělat novoroční rozhodnutí spontánně, měli bychom se na ně předem připravit. Uvažovat třeba od října nebo od listopadu a pomalu se začít připravovat. Potom si můžeme říct, že od prvního to zkusíme. Vyžaduje to dlouhodobou přípravu. Cokoliv je spontánní, to obvykle nebývá promyšlené a člověk toho může litovat. Větší životní rozhodnutí by si lidé měli spíše promyslet a nevést je k nějakému konkrétnímu datu.

Jak je to s financemi? Co když se od nového roku rozhodneme změnit své finanční uvažování?
Za tím musí vždy stát rozvaha. Uvědomit si a srovnat si, kolik vlastně utratím – celá řada lidí to nedělá. Máme dobrý přehled o tom, kolik vyděláváme, ale pokulháváme v tom, kolik a za co utrácíme. Pro finanční a psychologické zdraví je tedy dobré mít přehled.

V lednu potkáváme ve fitness centrech typické ledňáčky, kteří se snaží hubnout. Co když potom v únoru přijde zklamání? Jak se vypořádat s tím, že jsme sami sebe zklamali?
Myslím, že lidé, kteří si dávají podobná unáhlená novoroční předsevzetí, už jsou na zklamání zvyklí. Nepotřebují se s tím ani vyrovnat, oni nad tím jen mávnou rukou. Určitě to pro naši psychiku není velký zásah. Někdy se to strašně zveličuje, ale obvykle vůbec o nic nejde, protože na tohle už je člověk zvyklý.

Mohlo by Vás zajímat:

Slavný psycholog nabádá ke spokojenosti: Někdy je lepší se neptat, říká

Psycholog radí: Jak být v novém roce šťastnějšími

Co nás tedy v novém roce udělá obecně šťastnějšími?
Na to vám mohu dát poměrně přesnou odpověď. Nic z vnějšího světa nás šťastnějšími neudělá. Šťastnějšími nás udělá to, když budeme za věci, které máme, více vděční. Od toho bychom měli začít. Větší plat? Lepší tělo? Lepší dovolená? Tohle nás šťastnějšími prostě neudělá. Musíme začít sami od sebe. Náš pocit štěstí je maximálně z deseti procent ovlivněný tím, co se kolem nás děje. Z devadesáti procent je ovlivněný tím, jak to vnímáme. Takže: změňte vaše vnímání a budete šťastnější.

Mluví se také o tom, že náš svět je čím dál více negativní. To nás šťastnějšími určitě nedělá. Negace se na nás hrnou ze všech stran. Jak se v novém roce vypořádat s tímto fenoménem?
Základem je naše mentální nastavení, mindsetting. Pouze deset procent z toho, co se děje ve vnějšku, ovlivňuje náš duševní stav. To znamená – pracujme na tom, jak to vnímáme. Uvědomte si, že ve vaší hlavě je to, co si do ní pouštíte. Řízeně tam pouštějte jen to, co v hlavě mít chcete. Když ráno vstaneme, pustíme si zprávy, sedneme do auta, pustíme si další zprávy, a neustále jsme pod informačním tlakem.

Vždyť my to ale děláme schválně a cíleně.
Máme pocit, že si zprávy pouštíme proto, abychom byli informovaní a vzdělaní, a také aby nám něco neušlo. Jenže ono je to vlastně k ničemu, jen to zvyšuje stresové nastražení našeho mozku. I když v tu chvíli nevnímáme, že nás dramatické zprávy nějak ovlivňují, tak mozek to celé zpracovává nevědomě. Můžeme být úplně v pohodě a zprávy si pouštět od rána do večera, ale stresovou nastraženost našeho mozku to ovlivňuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Profesor psychologie sepsal zásady dobrého rodičovství. Řídí se jimi miliony rodičů

Zprávy si pouštějte jen v omezeném množství

Jak se to projeví?
Můžeme začít špatně spát nebo mít zvýšené úzkosti, aniž bychom věděli proč. Příčinou je právě to, co si pouštíme do hlavy. Proto velmi pečlivě cenzurujte to, co si do hlavy pustíte. Dnes máme větší povědomí o tom, že bychom neměli jíst nezdravé jídlo a dáváme si na to pozor. Ale málokdo si dává pozor na to, co si pouští do hlavy. To znamená: zprávy si pouštíme pouze v omezeném čase, maximálně jednou nebo dvakrát denně. Nepouštějme si ani horory nebo akční filmy. Nic, co v hlavě nemá co dělat.