7 klíčových životních lekcí, které často dostáváme ve chvíli, kdy už je pozdě

1. Kdo se chce živit tím, co ho baví, musí pracovat třikrát tvrději

Děláme práci, kterou bychom měli dělat. Kterou od nás očekává rodina a přátelé nebo tu s podobným platovým ohodnocením a prestiží, jakou mají vrstevníci. Proč? Protože to bývá jednodušší a pohodlnější než podstoupit riziko spojené s vysněným zaměstnáním.

Mnoho lidí, kterým se poštěstilo a vydělávají si na živobytí koníčkem, si nejprve museli sáhnout na dno, aby se jim sen splnil. Toužíte-li je následovat, měli byste na oblíbenou činnost pohlížet jako na privilegium, ne očekávání nebo nutnost. A zůstat trpěliví.

Mohlo by Vás zajímat:

Má se vaše dítě rádo? Proč by tomu tak mělo být, vysvětluje psychoterapeutka Samsonová

2. Vztek je převlečený strach

Jak řekl mistr Yoda z Hvězdných válek: „Strach vede k hněvu, hněv k nenávisti, nenávist k utrpení.“

Pokud uvnitř nás bublá vztek, většinou máme za to, že je to kvůli vnějším okolnostem – kvůli něčemu, co nesnášíme. Pomineme-li však prudkou emoci, obnaží se vztek, který v sobě tutláme už dlouho. A ten bývá obranou vůči strachu. Strachu ze ztráty, zranitelnosti, z toho, že budeme muset věci nechat jít.

Uvědomíte-li si tuto skutečnost včas, uvolníte všechny vnitřní zámky. A budete se moct pohnout dál.

3. Naše denní návyky nás formují do budoucna

Opakování znamená změnu. Alespoň co se týče návyků. Pokračujeme-li v nějaké činnosti, ať už malého či většího významu, stává se naší přirozeností.

Nepřestávejte proto s každým prospěšným, byť miniaturním návykem. Pozdrav slunci pomůže harmonizovat duši, uběhnutím kilometru zaženete lenost, okysličíte mozek a nebudete se zadýchávat. Všechno má svůj smysl.

Mohlo by Vás zajímat:

Jak zvládnout společný home office a nerozvést se? Chce to jasno, aby nebylo dusno, radí psychoterapeutka

4. Emoce je třeba nacvičovat

Nemáme na mysli herecké výkony před zrcadlem, ale zpracovávání emocí. Ano, i ty můžete procvičovat. Učte se pokoře, odpuštění, sebeuvědomění i přijímat odmítnutí a vztek. Pomoct vám v tom může následující pravda: Nikdo z nás se rozzuřený ani sklíčený nenarodil.

5. Každý jsme unikát. Poměřováním ztrácíme čas

Kdo ví, kde se zrodila tendence srovnávat se s ostatními. Každý přece ví, že máme různou DNA! Že žijeme v různých prostředích, nacházíme se v různých životních fázích, máme různé cíle a touhy. Neohlížejte se doleva doprava. Poslouchejte vlastní intuici.

Mohlo by Vás zajímat:

Jdete na první rande a chcete, aby nebylo poslední? Nemluvte o „ex“ a nelitujte se, říká psychoterapeutka

6. Cíl nikdy neuspokojí jako cesta k němu

Dosažení cíle přeskočením cesty k němu je jako výhra v loterii – získali jste peníze, ale nevážíte si jich tolik, protože vám spadly do klína.

Projít si všemi fázemi cesty (ano, i těmi nepříjemnými) vás naučí vděku a pokoře. Je nesmírně důležité, abyste si ji užívali. Pamatujte, co řekl Nelson Mandela: „Jakmile člověk zdolá velký kopec, zjistí, že existuje mnoho dalších kopců, které čelí výzvě.“

7. Tvrdá práce jde nejlépe od ruky se smíchem

Když se někdo směje, zdá se, že neumí brát věci vážně – tento úhel pohledu je ve společnosti hluboce zakořeněný. Škoda. Zapomněli jsme nejspíš, že věci jdou nejlépe od ruky, když k nim přistupujeme s lehkostí.

Dívejte se na vaše povinnosti seshora. Bavit se – to je ostatně to, oč tu běží, nebo ne?

Mohlo by Vás zajímat:

Nerozvedli jste se zrovna ukázkově a vaše děti tím trpí? Vždy pro ně můžete něco udělat, říká psychoterapeutka

Zdroj: Business Insider