Lékaři se dnes setkávají u dětí s onemocněními a poruchami, které byly dosud v tak nízkém věku zcela výjimečné. Viníkem je nedostatek pohybu. Ten může způsobit nejen bolesti pohybového aparátu či obezitu, ale i předčasný nástup puberty nebo nedostatečnou výšku v dospělosti. Jedinou možností, jak současnou neúnosnou situaci napravit, je děti rozpohybovat.
Dbejte na dostatek pohybu
Každé dítě potřebuje ke svému životu a správnému vývoji pohybovou aktivitu. U předškoláků mluvíme dokonce o období fyziologické hyperaktivity, kdy je dítě neustále v pohybu a střídá různé motorické činnosti. Právě předškolní věk je totiž nejdůležitější období, které určuje pozdější kvalitu života každého člověka. Pokud mají děti v tomto věku málo pohybu, může to mít velmi negativní následky na jejich fyzický i duševní vývoj. V tuto dobu se fixují tzv. posturální pohybové stereotypy – to znamená, že si dítě spontánní pohybovou aktivitou vytváří vzorce pohybu, které pak používá po celý zbytek života. Pokud se nezafixují do nástupu školní docházky, nikdy se již správně nerozvinou a jedinec pak využívá jiné (a nevhodné) stereotypy, což může mít dalekosáhlé následky.
Začněte už u kojenců
Dítě potřebuje dostat od rodičů prostor pro spontánní pohybovou aktivitu, dostatek času a motivaci. Zároveň je vhodné zařadit již od raného věku i tzv. řízenou pohybovou aktivitu, jako je plavání kojenců nebo cvičení na míčích. Od 1,5 roku se pak hodí cvičení rodičů s dětmi, při němž se kombinuje hra se cvičením s využitím různého nářadí a náčiní, takže se ideálně propojuje obojí – spontánní i řízená pohybová aktivita. A to je ten správný začátek pro rozvoj základních pohybových stereotypů.
Jakmile začnou batolata dělat první krůčky, měla by mít brzy možnost vyzkoušet si různé povrchy terénů. Proto je dobré brát je třeba do lesa. Pokud by totiž děti znaly jen hladký povrch, jako je asfaltový chodník nebo plovoucí podlaha, dělal by jim nerovný terén v budoucnu problémy, zakopávaly by a kompenzovaly by si to špatnými pohybovými vzorci, které by vedly ke svalovým disbalancím.
Podmínka harmonického vývoje
A jak často by děti měly vykonávat nějakou pohybovou aktivitu, aby se správně vyvíjely? Například předškoláci ve věku 3-5 let by se měli spontánně pohybovat 3-4 hodiny denně a k tomu mít minimálně jednu hodinu řízené aktivity. Školáci by měli mít aspoň hodinu neřízené pohybové aktivity každý den a k tomu 3-4x týdně ještě hodinu řízené aktivity.
Důležitost pohybu
To, jak často, správně a efektivně se dítě pohybuje, má zásadní význam na jeho vývoj a ovlivňuje například růst a formování kosterního aparátu, kvalitu kostní tkáně, rozvoj svalové soustavy, pubertální vývoj, celkový růst (dosažení finální výšky v dospělosti), reprodukční zralost (především u mužů), pohybové schopnosti (fixace pohybových stereotypů, koordinace, výkonnost) i psychický vývoj. Zároveň platí, že úroveň rozvoje motoriky v dětství formuje kvalitu života jedince a určuje jeho vitalitu ve stáří.
Obezita u dětí ovlivňuje i nástup puberty
Přitom realita je opravdu zneklidňující – hypokineze neboli nedostatek pohybu v dětském věku je bez nadsázky novodobým morem. Například podle studie z let 2012-2015 má 75 % dětí v mateřských školách oslabené držení těla, častý je i nedostatečný vzestup podélné nožní klenby (plochá noha) u dětí. Zároveň se neustále zvyšuje počet dětí s nadváhou nebo obezitou, a to včetně jejích závažnějších forem. Tím dochází i k nárůstu zdravotních komplikací (ortopedických, metabolických a hormonálních) spojených s nadváhou a obezitou. Tady je nutné zmínit i další alarmující souvislost – podle průzkumů zvyšuje obezita v dětství pravděpodobnost předčasného úmrtí v dospělosti o 50-80 %. I další zjištění vyplývající z průzkumů není vůbec optimistické – až 60 % obézních 7letých dětí a 80 % adolescentů zůstává obézními i v dospělosti. Důsledky hormonální aktivity tukové tkáně pak mají za následek například dřívější nástup puberty a snížení finální výšky v dospělosti.
Pojďme dětem příkladem
Láska nebo nechuť k pohybu jsou částečně zděděné, ale největší roli hraje příklad rodičů. Pokud chceme zvýšit pohybovou aktivitu dětí, musí to vidět v rodině, a to už od útlého věku. Dítě také musí být pozitivně motivováno za snahu, ne za výkon, a to jak v rodině, tak při hodině tělocviku. Dříve, než do našich domácností pronikla moderní technika, běhaly děti celé dny venku. Dnes tráví spoustu času sezením u televize nebo u počítačů. Rodiče je většinou dovedou, nebo častěji dovezou autem, 2x týdně na nějakou řízenou pohybovou aktivitu – sportovní kroužky, ale to pro jejich zdravý tělesný vývoj nestačí. Technické vymoženosti se podílejí na snižování naší pohybové aktivity, proto je ideální využít je alespoň k pohybu. Ať už jde o různé cvičební podložky, televizní pohybové hry, počítačové aplikace, které poskytnou zpětnou vazbu o našem pohybu, různé přístroje od krokoměrů po fitbity, soutěžení v množství vykonaného pohybu na sociálních sítích nebo hledání kešek.
Nejvyšší čas to změnit
Jako odpověď na zjištěná znepokojující fakta o pohybových (ne)aktivitách dětské populace u nás vznikl i celorepublikový projekt Děti na startu, který organizuje Český svaz aerobiku a fitness FISAF.cz a nad nímž převzalo záštitu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeho podstatou je přinést dětem ve věku od 4 do 9 let radost z pohybu, bez stresu z očekávaných výkonů a umožnit jim sportovat bez ohledu na sociální postavení rodičů, rasu, národnost, dát dětem šanci se rozvíjet a stmelit dětský kolektiv.