Systém koncentračních táborů dovedli Sověti k takové dokonalosti, že se jejich systémem inspiroval i nacistický diktátor Adolf Hitler. Gulag je dodnes synonymem pro otrockou práci a smrt v pustině zapomnění.
Kdo patřil do gulagu?
Kdo nebyl rovnou popraven, putoval zpravidla do koncentračního tábora neboli lágru. Z ruštiny se pro koncentrační tábory vžil název gulag, což je ve skutečnosti zkratka pro úřad spravující síť lágrů po celém SSSR. Jako v každém koncentračním táboře, ani v těch komunistických nešlo o přežití vězně. Odsouzení tu byli zpravidla využíváni k otrocké, nebezpečné nebo úplně zbytečné práci za jediným účelem. Udřít je k smrti, vymačkat z nich, co se dá a pak je mrtvé hodit do jámy.
Kde se pracovní tábory nacházely
Sovětské gulagy vznikaly na velmi nehostinných místech, stovky kilometrů odlehlých od civilizace. Na Sibiři, uprostřed tajgy, v místech, odkud se nedalo utéct. Tady byli vězni zneužíváni často k naprosto šíleným projektům, stavbám plavebních kanálů nebo železničních tratí, na kterých nikdy nic nejezdilo a podobně. Úmrtnost byla obrovská, kdo přežil gulag, mohl mluvit o nebývalém štěstí.
Lágry a Československo
V Československu jsme také měli lágry, většinou se tv nich kutalo uhlí nebo uranová ruda, která se pak vozila do Ruska, kde z ní vyráběli atomové bomby. I tady byly podmínky extrémní, úmrtnost vysoká a brutalita dozorců nesmírná. Do československých lágrů bylo během komunistické nadvlády odsouzeno kolem čtvrt milionu lidí. Pokud vás tato tématika zajímá, rozhodně navštivte stránky 90 milionů a Gulag.cz.