,,Telecí léta“ jsou pro obě strany – jak strany rodičů, tak dětí - opravdu náročná. Děti zvlčí a začnou si myslet, že jim absolutně nerozumíte, a rodiče se s otevřenou pusou dokořán diví, kam se poděly jejich milé a hodné děti. Jak tedy vyjít a především se domluvit s potomkem, ve kterém bují veškeré hormony?
Jak komunikovat?
V tomto věku nejsou puberťáci připraveni na rozhovor z očí do očí. Často jim to není vůbec příjemné. Nijak přehnaně jim ani nenadávejte za jejich peprný slovník. Vulgární slova jednoduše k dospívání patří. Ono je to přejde. Samozřejmě když to vaše dítko se sprostou mluvou opravdu přehání, zakročte. Jak vaše dítě mluví se svými kamarády, je čistě jeho věc a neměli byste se mu do toho montovat.
Nesnažte se být puberťákem také
Náklonnost puberťáka si nezískáte tím, že se začnete chovat stejně. Spíše budete vypadat trapně. Obzvláště pokud se takto začnete chovat v přítomnosti kamarádů vašeho syna či dcery. Vzpomeňte si na své pubertální období. Bylo by vám to příjemné, kdyby se takto vaši rodiče tenkrát chovali?
Nemluvte s ním, když nechce
Někdy se stane, že dříve neuvěřitelně hovorné dítě se v období puberty stáhne do sebe a přestane komunikovat. V žádném případě to není dáno tím, že by vás už nemělo rádo. Osamostatňuje se a vytváří si svůj vlastní svět. Nebo se může něčím trápit. Děti jsou v tomto období přecitlivělé. Můžete tento jeho stav respektovat a zeptat se, co ho trápí. Rozhodně to z něj nikdy pod tlakem netlačte a na odpovědi nebazírujte. Když se o tom nechce bavit, tak nevadí. Je klidně i možné, že se pravý důvod jeho chování nikdy nedozvíte.