Jsou indigové děti opravdu výjimečné, nebo je to vše jen nafouklá bublina?

Kdo přišel s pojmem indigové děti?

Označení a termín indigové děti pochází od Nancy Ann Tappeové, která tento koncept vytvořila v průběhu sedmdesátých let. Tato žena, jež působila jako parapsycholožka a médium, si všimla toho, že mnoho dětí se začalo rodit s indigovou barvou aury. Odtud pochází název indigové děti. Tyto děti jsou prý mentálně úplně jinde než děti běžné, jsou velice inteligentní a dokonce mají i zázračné schopnosti.

Je i vaše dítě indigové?

Na svět přišli s jakýmsi pocitem vlastní urozenosti a také se tak mnohdy chovají.

Říkají, že si „zasloužili být tady“ a pokud s nimi tyto pocity někdo nesdílí, bývají poměrně překvapeny.

Nepřeceňují se.

Velmi obtížně akceptují autority bez vysvětlení nebo bez možnosti volby.

Některé věci jednoduše nedělají a neudělají.

Pokud nejsou „se svými“, mohou působit poněkud asociálně.

Kreativní myšlení je pro ně přirozeností, dogmatické systémy je stresují a frustrují.

Je pro ně obvyklé, že ve škole nebo i doma často nacházejí nové způsoby řešení

Nereagují na výchovné styly užívající „pocity viny“.

Nebojí se říci si o to, co skutečně potřebují.

Mohlo by Vás zajímat:

Javier Bardem jako Pablo Escobar, Penélope Cruz jako milenka v novém filmu

Často mívají problém s autoritou

Indigové děti mají velmi často problém přijmout autority. Věta: „Udělej to, protože jsem to řekl(a)!“ na ně neplatí ani náhodou a spíš v nich vyvolá rebelii. Je to proto, že hluboce cítí důvody a příčiny dění na této Zemi. Když po nich něco chcete, je lepší mluvit s nimi jako s dospělými a vysvětlit jim, proč je důležité, aby to udělaly, pak to přijmou mnohem snáz. Zastánci teorie o indigových dětech říkají, že tento typ dětí se zde začal objevovat z toho důvodu, aby nás upozornily na současný stav světa a nutnost jeho zlepšení. Jejich hlavními snahami jsou snaha o nastolení míru a pořádku, odstranění zkorumpovaných institucí a přechod k alternativním druhům medicíny a léčení.

Názor skeptiků

Na indigové děti nevěří všichni a ozývá se samozřejmě i druhá strana, která říká, že je vše jeden velký nesmysl. Skeptikové upozorňují, že Indigové hnutí postrádá jakékoli ověřitelné důkazy, které by existenci těchto dětí podpořily, a proto tuto teorii považují za pavědu, za nebezpečný esoterický výmysl. Indigové dítě není uznávaným pojmem v psychologii a pro tuto vědu takovéto dítě tedy neexistuje. Psychologové se shodují, že když se dítě, které se chová jinak než ostatní, označí za indigové, už se dál nezkoumá, co by mu reálně mohlo být a jen se oddaluje neurologické a psychologické vyšetření. Někdy k vyšetření u těchto dětí nedojde vůbec.