Prarodiče často s oblibou říkají, že rodiče jsou na výchovu a babičky i dědečkové na rozmazlování. Odborníci se ale shodují, že tento přístup není úplně vhodný. Co si o tom myslíte vy?
Doma platí jiná pravidla
Není rozmazlování jako rozmazlování a v některých případech je to ku prospěchu. Záleží na okolnostech. Pokud jsou například doma kupované sladkosti zakázané a babička je pak nabízí svým vnoučatům, co hrdlo ráčí, není to dobré. Stejný princip funguje i ve výchově. Pro děti je totiž těžké pochopit a akceptovat, že doma platí jiná pravidla než u babičky s dědou. Naši nejmenší potřebují jednotnou výchovu a různé normy v nich vyvolávají zmatek.
Nechte si odborně poradit
Ovšem než se s prarodiči pohádáte, raději si nechte poradit od psychologů a vytvořte si taktiku. Požádejte je, aby vám do výchovy nezasahovali a nekazili vám autoritu. Pokuste se vysvětlit jim to šetrně, bez výčitek a hněvu, abyste nevzbudili negativní emoce. Vzájemně se dohodněte na důležitých pravidlech, která budete společně dodržovat, přesto jim však nechte trochu prostoru, aby se cítili lépe. Základem je komunikace, vyříkejte si, co komu vadí, co ratolest smí a co ne a jak by měla výchova vypadat.
Trocha rozmazlování není na škodu
A trochu toho rozmazlování jim přece jen povolte. Pokud prarodiče nerespektují ani základní úmluvy, měli by matka s otcem stát při sobě a důsledně trvat na svém. Nikdy však nezapomínejte na to, že děda s babičkou jsou pro děti důležití, a proto by o ně neměly být ochuzeny kvůli malicherným rodinným sporům.
Když hrozí nebezpečí
Když benevolentnost prarodičů ohrožuje zdraví a bezpečnost vašich dětí, je nezbytné zasáhnout důrazně. Jedná se třeba o situace, kdy babička neumí dítku nic zakázat a vinou toho hrozí, že se potomkovi něco stane. Zde určitě není prostor pro kompromisy.