Marie Terezie byla jednou z nejvýznamnějších postav novověké Evropy. Vládla říši rozkládající se na území dnešních dvanácti evropských států více jak 40 let. Rakouská, česká i uherská panovnice má na svědomí nespočet reforem v osvícenství. Mezi nejzásadnější patří třeba zavedení školní docházky.
Nejvýraznější a jedinou panovnicí Habsburské monarchie během osvícenské doby byla Marie Terezie, která zvládla při výchově dvanácti dětí vládnout i obrovskému území, které se skládalo z dnešních dvanácti evropských státu. Oficiální panovnicí takzvané Svaté říše římské se ale nikdy nestala a vládla skrze svého manžela. Marie Terezie dala díky svému počínání v 18. století základ nespočtu odvětví dnešní doby, a to především díky reformám, které zavedla.
Nechala vytvořit takzvané tereziánské katastry, což jsou soupisy půdy, domů a obyvatel. Vznikalo mnoho manifaktur, ať už se jednalo o textilní, sklářské nebo výrobny papírů. Nesmíme opomenout měnovou reformu, v rámci níž byla zavedena jednotná měna (1 tolar = 2 zlaté) i papírové bankovky. Tou nejvýznamější reformou však stále zůstává zavedení povinné školní docházky. V reformách nezřízeně pokračoval její syn Josef II.
Jejím manželem byl František Štěpán Lotrinský, který měl bezesporu podnikatelské vlohy a dokázal rodinu zabezpečit. Jejich vztah byl údajně vášnivý. Ještě aby ne, když z něho vzniklo 16 dětí. Pouze 12 se ale dožilo dospělého věku.