Už za pár dní dětem skončí prázdniny a většina z nich už se těší do školy. První školní den je důležitý hlavně pro prvňáčky, kteří už odpočítávají dny a nemůžou skoro dospat. Jenže velká očekávání a radost můžou rychle vystřídat velké problémy a pláč. Jak pozná rodič, že je jeho dítě na první třídu připravené, a kdy zažádat o odklad?
Na první školní den se připravuje nejen prvňáček, ale i celá jeho rodina. I když to tak třeba nevypadá, dítě nemusí být na školní docházku připravené vůbec. A varovné signály tak máme mnohdy přímo před očima. Jak poznáte, že váš potomek hravě zvládne první třídu a kdy už byste se měli obávat?
Jak může rodič poznat, že je dítě připravené jít do 1. třídy?
Vstup do školy je velikým mezníkem jak v životě dítěte, tak i v celé jeho rodině. Rodiče i odborníci si všímají jak fyzické, psychické, tak i sociální a emocionální způsobilosti dítěte. „Dítě by mělo být v dostatečné míře samostatné po praktické stránce (sebeobsluha, oblékání, jídlo atd.), emočně stabilní v tom smyslu, že ovládá a řídí své chování a je schopno fungovat samostatně bez rodiče. A je sociálně vyspělé natolik, aby dokázalo akceptovat osobnost a autoritu učitele a zároveň se začlenit do kolektivu vrstevníků. Také by mělo mít nastavený pravidelný režim v denních činnostech,“ uvedla doktorka Ilona Kejklíčková. Navíc by mělo být dítě manuálně zručné, umět rozlišovat pravou a levou stranu a umět vnímat sluchem i zrakem. „Po stránce řečové je dítě do školy připraveno, pokud tvoří gramaticky správně věty, má dostatečnou slovní zásobu a dokáže bez výraznějších potíží komunikovat s vrstevníky i s dospělými,“ tvrdí doktorka Kejklíčková ze Soukromé kliniky LOGO.
Čeho by si měl rodič všímat v období před začátkem školní docházky?
„Rodič by si měl také všímat toho, jak dítě svůj nástup do školy vnímá a vnitřně zpracovává. Začátek školní docházky představuje velkou životní změnu pro každé dítě, které si závažnost tohoto životního kroku uvědomuje. Je třeba s dítětem o jeho prožívání hovořit, podpořit jej, vysvětlit mu vše, v čem má nejasnosti a obavy,“ řekla doktorka Chmelařová.
Velkým problémem jsou vady řeči u dětí – může jít do první třídy i dítě, které vadu řeči má?
Téměř polovina předškoláků má potíže v předškolním věku s výslovností. Když dítě nastupuje do 1. třídy, jeho výslovnost by měla být v pořádku. Není tomu tak ale pokaždé. „Zásadní vada řeči může být důvodem pro odklad školní docházky. Pokud se však jedná o vadu, která postihuje schopnost běžné komunikace dítěte jen mírně, nemusí být překážkou pro vstup do školy. Je však třeba důsledně s dítětem pod vedením logopeda pracovat, aby chybná řeč byla pro dítě jen minimálním a pokud možno dočasným handicapem,“ uvedla doktorka Ilona Kejklíčková.
Nestanou se pak děti s vadou řeči terčem šikany?
„Samotná vada řeči může být záminkou pro posmívání a případně i jiné projevy šikany stejně jako cokoliv jiného (oblečení, fyzický zjev, drobná odlišnost v chování apod.). Záleží spíše na tom, jak je dítě celkově schopno vyrovnávat se s obtížnějšími situacemi.“
Jak je důležitá přesná mluva, výslovnost „r“ a dalších hlásek u šestiletých dětí?
Pokud dítě vstupuje do základní školy, výslovnost by měla být v pořádku a mělo by zvládat výslovnost všech hlásek. Pokud tomu tak není a jen docvičuje některou hlásku nebo konkrétně hlavně „r“, to by neměl být až takový problém. „Pokud gramatická rovina řeči není v normě, může mít dítě ve škole potíže. Tvorba a skladba věty mohou hrát zásadní roli. Pokud také dítě nerozeznává sluchem rozdílnou výslovnost hlásek, je nutné s ním logopedicky pracovat, protože by mohlo mít velké potíže s psaním diktátů,“ řekla doktorka Ilona Kejklíčková.
Jakým způsobem může rodič zjistit, jestli dítě rozumí čtenému nebo mluvenému textu?
„Postup je jednoduchý. Dítěti přečteme text – nejlépe nějaký jednodušší příběh, kde je jasná a nepříliš komplikovaná dějová linie – a poté má za úkol příběh svými slovy převyprávět. Ve věku nástupu do školy nebude vyprávění pravděpodobně zcela bezchybné, ale základní dějové momenty příběhu a jeho logiku je dítě, které netrpí poruchou porozumění, schopné zachytit.“
Je alarmující, když dítě neposedí a neumí se před nástupem do školy soustředit na jednu věc?
Velmi nízká schopnost soustředění a nadměrná neposednost mohou být faktory, které by dítěti začátek školní docházky mohly zkomplikovat. „Při případném vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně dokáže psycholog zhodnotit, zda je chování dítěte natolik nesoustředěné a hyperaktivní, aby bylo důvodem pro odklad školní docházky,“ tvrdí doktorka Chmelařová.
Kdy zažádat o odklad školní docházky?
„O odklad školní docházky je namístě požádat, pokud by svým nástupem do školy dítě obecně řečeno více ztratilo, než získalo. O tomto rozhodnutí je dobré se poradit nejprve s vyučujícími v mateřské škole, kteří mají obvykle spolu s rodiči nejlepší povědomí o tom, jak se dítě chová v kolektivu, nakolik zvládá zaměřenou činnost, dokáže se soustředit, jak zvládá širokou škálu psychických, fyzických, sociálních i emočních dovedností, které bude ve škole potřebovat. V případě pochybností je namístě rozhovor s pediatrem a vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně,“ řekla Hana Chmelařová.
Může rodič udělat něco pro to, aby dítěti pomohl a bylo připravené nastoupit do 1. třídy?
Dítěti můžeme nástup do 1. třídy usnadnit. Jeho nejistotu snížíme tím, že si budeme o škole otevřeně povídat, vysvětlíme mu jednoduchou formou, jak tam vše funguje. „Rozhodně bychom neměli dítě školou strašit, vyhrožovat mu, že ve škole bude vše jiné a mnohem náročnější než ve školce a že mu končí léta her a bezstarostnosti. Na druhou stranu by dítě nemělo jít do školy s ‚růžovými brýlemi‘, rodiče by mu měli vysvětlit, že škola na něj bude klást poněkud větší nároky než mateřská škola.“
Jak pracovat s dítětem týden před nástupem do 1. třídy?
„Ze základních poznatků by dítě mělo umět rozeznat základní barvy a geometrické tvary, jako je trojúhelník, kruh, čtverec, obdélník. Rozlišit také, co je velké, co malé, poznat nějaké písmenko, třeba ze svého jména, číslici přiřadit k určitému počtu, namalovat jednoduchou postavu, znát svoje jméno a příjmení, umět vyprávět a znát nějakou pohádku. Vhodné je také ovládat dny v týdnu a vlastní adresu, pro všechny případy. Ve školkách se tyto vědomosti upevňují prostřednictvím didaktických pomůcek, jež jsou krásně ilustrované, názorné, barevné a veselé,“ radí doktorka Chmelařová ze Soukromé kliniky LOGO.
Je důležité, aby se dítě naučilo vstávat, snídat?
„Určitě je to praktické, když máme s dítětem tyto věci před nástupem do školy alespoň zčásti ‚nacvičené‘. Není třeba mít od poloviny prázdnin přesný režim, prázdniny by si dítě mělo užít v poklidu a bez zbytečného stresu, zároveň však můžeme dítě postupně připravovat na změny, které od září nastanou.“
Jak dítěti ulehčit první dny školy?
„Mluvte s ním o tom, jak se mu ve škole dařilo, co se mu tam líbilo, co nového zažilo, s čím se seznámilo. Ale také o tom, co se nepodařilo nebo z čeho je dítě rozladěné. Buďte trpěliví, mohou nastat menší krize, kdy první nadšení vašeho školáka opadne a škola se na chvíli stane nepříjemnou povinností.“
Na co si dát pozor během prvních školních dní?
„Dítě by mělo mít dostatek odpočinku, tedy nejen kvalitního a dostatečně dlouhého spánku, ale i pohybu a aktivní relaxace. Mělo by cítit podporu rodičů a zájem o to, jak se mu ve škole daří. A když se něco dařit nebude, hledejte společně řešení, povzbuzujte, buďte trpěliví. Snažte se s dítětem trávit čas, věnovat mu pozornost nejen při psaní úkolů,“ uzavírá doktorka Ilona Kejklíčková.