Myslela jste si, že vám se to nestane. Že máte vztah pevně v rukou. I dost zkušeností na to, abyste začínající krizi dokázala rozpoznat. Přesto jste se dohmátla informace, že vám byl partner nevěrný. Vnitřní (a možná i vnější) panika se vám zřejmě nevyhne. Je ale k ní opravdový důvod? A nemůže nevěra i lecčemu pomoct? Odpovídala psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Ludmila Haňková.
Je správné vnímat nevěru veskrze negativně?
Každá nevěra je v naší kultuře značným porušením důvěry ve vztahu a je těžké jí vnímat jinak než negativně. Nicméně často manifestuje nějaký závažný vztahový problém, který dříve nebyl vidět nebo ho partneři nechtěli vnímat. Proto by asi bylo správně důvody nevěry prozkoumat.
Liší se dopady nevěry v dlouholetém vztahu (manželství) a v krátkodobém? Lze považovat jednu z nich za „vážnější“?
Nemyslím si, že by v tom byl nějaký rozdíl. Míra škody, kterou nevěra napáchá, je podle mé dlouhodobé zkušenosti spíše závislá na osobnosti „poškozeného“ partnera a kvalitě vztahu. Kvalitnější a pevnější vztah má více předpokladů nevěru ustát a v tom nejlepším případě může zvládnutá nevěra vztah ještě posílit.
Pokud jeden z partnerů zjistí, že byl „podveden“, jak by měl postupovat? A co naopak v žádném případě nedělat?
Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Záleží na tom, jak na to přišel, jestli pátral na vlastní pěsť nebo se o tom dozvěděl bez vlastního přičinění, jestli chce nebo nechce ve vztahu pokračovat atd. Možná to bude znít jako klišé, ale bývá prospěšné tuto otázku rozebrat s odborníkem na vztahy – psychologem nebo nějakým partnerským poradcem, protože každý případ je jiný a vyžaduje jiný přístup.
Je správné potají kontrolovat esemesky a online aktivity partnera? Nebo tím podkopáme jeden ze základních stavebních kamenů vztahů, kterým je důvěra?
Tato aktivita je z psychologického hlediska naprosto nepřípustná. Spolehlivě ničí i jinak dobrý a šťastný vztah. Nehledě na to, že je to porušení práva na soukromí.
Neexistuje pro toto chování výjimka v případě, že máme podezření, že nás parter podvádí?
Ne, ani v tomto případě. Pokud ale přece jenom nevydrží a bude chtít se podívat, měl by sám sebe zeptat na jednoduchou otázku, co bude dělat, když na to přijde?
Je v případě nevěry viníkem pouze ten, který za ní stojí? Nebo na ní nevědomě spolupracoval i druhý partner, např. určitým dlouhodobých chováním ve vztahu?
Přesně tak. Většinou je to nějaký společný vztahový problém, který jeden z partnerů řeší tímto, i když nevhodným způsobem. Výjimkou jsou snad jedinci, kteří neumějí být a v podstatě nebývají věrní v žádném vztahu. Častěji to bývají muži. Proto by si ženy neměly namlouvat, že zkrotí chronického sukničkáře. Ti bývají věrní, jen pokud jsou akutně zamilovaní. Ženská nevěra častěji symbolizuje dlouhodobější nespokojenost se stávajícím partnerem. Ale i tady jsou výjimky.
Kdy nevěru odpustit?
Pokud podvedený partner chce zůstat ve vztahu a nechce o toho druhého přijít, nevěru odpustí. Tak se lidé v životě chovají. Odpustit však neznamená zapomenout nebo začít znovu věřit. Proto je důležité se obrátit na odbornou pomoc.
Může nevěra vztahu i v něčem pomoct? Nebo jej dokonce zachránit?
Odhalená nevěra většinou vyvolá partnerskou krizi, kterou lze konstruktivně vyřešit s relativně malými ztrátami. V tomto případě může vztah zachránit před větší nebo i fatální katastrofou.
Mnoho lidí se bojí ve vztahu pokračovat kvůli strachu z toho, že by se nevěra mohla opakovat. Co byste jim poradila?
Zase prozkoumat důvody nevěry. Pokud budou přetrvávat i nadále, je velká pravděpodobnost, že se po nějakém čase situace zopakuje. Je třeba vyřešit vztahový problém, který nevěru vyvolal, a pracovat na tom, aby oba partneři byli ve vztahu spokojení. Pak je pravděpodobnost nevěry mnohem nižší. Nikdy však nemůže být nulová.
Kdy ji neodpouštět a ukončit vztah?
Pokud se nevěra opakuje, podvádějící partner se nesnaží na vztahu pracovat a v podstatě vychází najevo, že toho druhého nemá rád. Pak to nemá cenu a je na místě myslet na rozchod, který však bývá často stejně velmi komplikovaný kvůli dětem nebo jiným rodinným vazbám. Z těchto důvodů hodně párů zůstává spolu, i když vztah v podstatě nefunguje. V životě je vše mnohem složitější než na papíře.
***
Mgr. Ludmila Haňková (*1969)
Psycholožka a psychoterapeutka poskytující soukromou praxi ve své ordinaci v pražském Karlíně. Věnuje se poradenství v těžkých životních situacích, ale i manželskému, partnerskému a rodinnému poradenství nebo psychoterapii. Absolvovala kurz klinické hypnózy pod vedením prof. Stanislava Kratochvíla, kterou rovněž zahrnuje do rejstříku nabízených služeb.
***
Autorka článku: Andrea Vránová