Máte už nějakou dobu partnera a nabízí se možnost společného bydlení. Jenže? On chce bydlet s rodiči, nestojí o vážnější kroky a společné bydlení s vámi odmítá. Bojíte se, že s vámi neplánuje budoucnost? Simonu trápí stejný problém. Co s tím? Psycholog Petr Hroch radí…
Později…
S přítelem Jirkou (29) se známe už pět let. Z našeho kamarádství se stal vztah, který trvá už tři roky. Všechno klape, jak má, ale já bych se ráda v našem partnerském soužití posunula někam dál. Přítel, kterému táhne na třicítku, stále bydlí u rodičů. Možnost společného bydlení okamžitě zavrhl s tím, že později. Já jsem ovšem nepožadovala, aby to bylo hned, ale aby o tom alespoň přemýšlel.
Budoucnost na hraně
Vůbec nevím, co si myslet. A co jeho odmítnutí společného bydlení znamená, a co bude představovat pro náš vztah. Vlastně mi jeho rázným ,,ne“, udělal pořádný šrumec v hlavě a díru v srdci. Jirka vydělává slušné peníze, takže tady problém není. A jeho kamarádi žijí taky většinou sami. Tak o co doopravdy jde? Bojím se, že o mě nestojí, že se mnou do budoucna nepočítá.
Plánuji náš společný čas
V našem vztahu k žádným zásadním střetům nedochází. Ale Jirka je typ člověka, který se moc neangažuje a všechna rozhodnutí nechává zpravidla na mě. I ta banální. Třeba to, jak budeme trávit víkend, na jaký film půjdeme do kina, kam vyrazíme na večeři. Prostě trávení našeho společného času plánuji já. Navíc u rodičů má veškerý servis. Pomalu přicházím na to, že neumí být pánem svého života a kdykoliv má udělat nějaké rozhodnutí, raději prchá. Jsem přesvědčena, že ve třiceti letech, už by mohl bydlet sám, potažmo se mnou.
NÁZOR ODBORNÍKA: Co radí psycholog Petr Hroch?
,,Simono, sama si v mnohém odpovídáte. Partnerský vztah je mimo jiné i o jisté rovnováze. Oba do něj mají přispívat zhruba stejně a stejně si i z něj brát. Když si vezmete tužku a papír, uděláte si své malé účetnictví, k čemu dojdete? Kdo ten váš vztah živí, kdo do něj investuje? Co dělá Jirka, aby si vás dnes a denně znovu získával, aby o váš vztah bojoval? Simono, Jirka už jednu mámu má. Druhá bude navíc. Když začne mezi partnery fungovat imitace vztahu pečující rodič vs. nezodpovědný teenager, pak se rozjedou tyhle vzorce: Matce se neříká pravda, od matky se utíká, s matkou se nespí. Takže pokud si jste jistá, že Jirka je pro vás ten pravý, nebojte se a znovu to téma osamostatnění nadneste. Otevřeně, důrazně. Odchod z pohodlí mamahotelu lehký není, ale každá žena má právo očekávat od svého chlapa velké věci. Odstěhování o maminky je jedna z nich!"