Klimakterium. Pro některé ženy je to bezproblémové období, které poznají až tehdy, když přestanou menstruovat. Pro jiné však představuje životní etapu doprovázenou tak intenzivními příznaky, že jsou odkázány na pomoc lékařů a medikamentů. Málokterá žena přitom ví, že včasnou diagnostikou příchodu klimakteria lze jeho nepříjemné příznaky značně zmírnit. V tomto článku přinášíme návod, jak lze ve 3 základních krocích blížící se přechod rozpoznat, aby bylo možné začít řešit problémy včas.
Délka a intenzita klimakteria mohou být ovlivněny celou řadou faktorů. Mezi ně patří například genetika, životní styl, ale také zeměpisná poloha. Obecně lze tvrdit, že čím severněji žena bydlí, tím se zvyšuje i riziko klimakterických potíží. V souvislosti s tím však často také záleží na barvě pleti. Opět platí, že čím světlejší typ ženy, tím intenzivnější příznaky přechodu se mohou dostavit. Kromě toho mohou mít na klimakterium vliv také stravovací návyky. V zemích, které mají stravu bohatou na mořské ryby a potraviny obsahující rostlinné estrogeny, se klimakterické potíže objevují prokazatelně méně často.
Krevní testy odhalí klimakterium včas
Klimakterium se většinou objevuje 6 - 7 let před poslední menstruací, která bývá průměrně mezi 49. až 51. rokem života. Ačkoliv se však žena nachází ve věku, kdy se obvykle začínají objevovat typické klimakterické potíže, nemusí se vždy jednat pouze o příznaky přechodu. Může jít například o onemocnění štítné žlázy, kterému lze předejít pravidelnými preventivními lékařskými prohlídkami.
Pokud si žena chce být jistá, že se v klimakteriu nachází, měla by rozhodně navštívit svého ošetřujícího gynekologa. Ten jí provede krevní test a určí, jakou hladinu pohlavních hormonů má. Tím jí zároveň potvrdí, zda skutečně prožívá období klimakteria. Ženy v přechodu by měly užívat preparáty, které obsahují šalvěj, chrom a vitaminy K a D3. Tyto vitaminy mimo jiné přispívají i k udržení přirozeného stavu kostí. Na základě výsledků získaných z lékařských testů pak může lékař následně určit vhodnou léčbu, která příznaky přechodu v případě potřeby zmírní.
1. krok: Se ztrátou menstruace přichází zhoršení kvality života
Přestože existuje mnoho příznaků, které příchod klimakteria ohlašují, jako první se zpravidla objevují poruchy menstruačního krvácení. Kvůli opožďování ovulace se cyklus nejprve prodlužuje a poté zase naopak dochází k jeho zkracování. Jeho důsledkem je pak obvykle častější měsíční krvácení. To ustane až ve chvíli, kdy se vyčerpá zásoba vajíček schopných k dozrání. V souvislosti se ztrátou menstruace se záhy začne ve větší intenzitě objevovat skupina akutních příznaků, rovněž nazývaných jako vegetativní klimakterický syndrom. Tyto příznaky se ale mohou vyskytovat již několik let před poslední menstruací, kdy hladiny hormonů začínají kolísat. Ačkoliv jsou velice nepříjemné, nikdy vážně neohrozí zdraví a život ženy. Mohou však výrazně zhoršovat kvalitu jejího života. Mezi tyto příznaky patří například bolesti hlavy, návaly horka a pocení, závratě, pocit brnění končetin či záchvaty bušení srdce. V některých případech se objevuje i bolest na hrudi připomínající infarkt myokardu, případně zažívací a psychické potíže. Ty se často projevují nervozitou, plačtivostí, sklony k depresím, náladovostí nebo nespavostí.
Přírodní tip: Pokud ženy začnou pociťovat potíže s pravidelností a intenzitou menstruace, měly by navýšit například příjem červeného jetele. Ten obsahuje fytoestrogeny, jež jsou příbuzné ženským pohlavním hormonům estrogenům. Jetel tak má schopnost pomáhat ke zlepšení fyzického i psychického stavu ženy, bojuje proti návalům horka či náladovosti. Potřebná denní dávka fytoestrogenů je 50 mg.
2. krok: Po menopauze se objevují infekce a suchost sliznic
Ve druhé fázi se pak obvykle začnou objevovat příznaky, které nepřicházejí ihned s nástupem přechodu, ale až po menopauze. Mohou se projevit několik týdnů, měsíců či dokonce let po menopauze, ale přetrvávají poměrně dlouhou dobu. Tyto klimakterické symptomy, nazývané subakutní příznaky, souvisí s dlouhodobějšími změnami hormonálních hladin, především s nedostatkem estrogenu. Právě jeho úbytek je příčinou klimakterických obtíží a mnoha dalších nemocí ve stáří. Díky snížené obranyschopnosti tak může být přechod u žen doprovázen častějšími infekcemi močových cest nebo únikem moči. S tím mohou souviset také problémy v sexuálním životě. Ženy mohou pociťovat bolesti při pohlavním styku, svědění nebo pálení. Kromě toho se suchost sliznice může projevit také zhoršením zraku, pálením v očích, suchostí a ztenčením kůže nebo zvýšenou tvorbou vrásek. Se změnou hormonálních hladin může v neposlední řadě souviset i suchý zánět hrtanu a hltanu či zvýšená lámavost nehtů nebo vypadávání vlasů.
Přírodní tip: V této fázi klimakteria by měly ženy zařadit do svého jídelníčku ve zvýšené míře sóju. Sójové boby totiž patří mezi nejbohatší zdroje rostlinných estrogenů.
3. krok: Osteoporóza, obezita a diabetes
Poslední a nejzrádnější skupinou symptomů jsou příznaky chronické, často označované též jako metabolický klimakterický syndrom. Ty jsou nebezpečné, protože na první pohled nejsou viditelné a navíc jsou těžko rozpoznatelné. Skupinu těchto příznaků symbolizuje například zvýšené riziko vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu nebo centrální mozkové příhody. Před těmito nemocemi byly ženy v reprodukčním věku chráněny vyšší hladinou estrogenu. S jeho úbytkem však dochází k oslabení této ochranné funkce a ke zvýšení rizika srdečně cévních onemocnění přibližně na stejnou úroveň, jako je tomu u mužů.