Střet generací neminul snad jedinou historickou dobu. A dnes je slyšet víc než kdy jindy. Z vánočních či novoročních pověr dnes mladí, pokrokově smýšlející lidé nemají takový respekt a sváteční nebo svatební tradice se stávají přežitkem. Týká se to i žádosti o ruku dcery?
Z dobového hlediska ano. Toto předzásnubní gesto má kořeny v 19. století. Tedy v době, kdy emancipované ženy ještě byly na houbách a muži okupovali rodinný piedestal. O hlavě rodiny nebyl pochyb. Pokud chtěl tedy muž spatřit svou ženu ve svatební krajce, musel se nejprve dovolit mužské autority v partnerčině rodině.
Patriarchální hierarchie ve vztahu ale mizí. V západní Evropě se stává úkazem. Ženy si hýčkají svou nezávislost a často přebírají tradiční mužské funkce. Z logiky věci tím ztrácí jmenované gesto na váze. Nebo ne?
Pragmaticky vzato ano. Muži skutečně již nemají „povinnost“ žádat potenciálního tchána o svolení k zásnubám. Nezapomínejme však na tradice a rodičovská očekávání.
Posvátné otcovo ego
„Jestli by muž měl nebo neměl takto učinit, rozhodují okolnosti a rodinná subkultura,“ vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Ludmila Haňková. „Pokud je rodina nevěsty soudržná a zastává tradiční hodnoty, pak je toto gesto určitě vhodné.“
Budoucí ženich tím budoucímu tchánovi projeví úctu. Naznačí, že ho respektuje coby autoritu. Vynecháním tohoto gesta by se strefil do nejcitlivějšího – jeho ega. A rozhodně by tím jejich budoucímu vztahu nepomohl.
„Nepředpokládám však, že by ho tím narušil nadlouho a nějak významně,“ dodává odbornice. „Spíše se tu nabízí jiná, obrácená souvislost. Pokud si budoucí ženich s budoucím tchánem nerozumí jíž dříve, není ženich ochotný tento krok učinit. Pak samozřejmě lze očekávat že jejích vztah nebude lepší. Pokud to udělá, prokáže tím úctu k otci nevěsty – a může vzájemný vztah zlepšit.“
Existují ale i případy, kdy se zmíněné gesto nedoporučuje. Ba je zbytečné. Například pokud se partnerka s otcem nestýká a nevychází s ním dobře. Má-li rozvedené rodiče, je vhodné tento životní krok konzultovat s oběma zvlášť.
Přežitek? Spíš trend
Zvážili jste všechna pro a proti a rozhodli se k tradičnímu gestu uchýlit. Co teď? Vytvořte podmínky. Vaše žádost bude mít jistě větší úspěch, pokud se s budoucích tchánem sejdete osobně, než kdybyste ho kontaktovali přes telefon.
Pokud vám přijde cílené setkání vás dvou příliš strojené, oslovte ho třeba na rodinné oslavě ve chvíli, kdy se ocitne sám a na klidném místě. Nebo se s ním projděte. Mějte na paměti, že jde o sváteční událost. Nebude tedy nejlepší na něj otázku vychrlit někde v „emhádéčku“ nebo těsně před odjezdem z rodinné oslavy.
Ačkoliv dnešní doba oslavuje pokrok a narušování stereotypů, počet mužů odhodlaných k učinění tohoto předsvatebního gesta neklesá. Ba naopak. Dle nedávného průzkumu serveru The Knot, jež lidem usnadňuje svatební přípravy, vyhledává budoucího tchána 77 % Britů. To je o tři procenta více než v roce 2013 a o šest v porovnání s rokem 2011.
***
Mgr. Ludmila Haňková (*1969)
Psycholožka a psychoterapeutka se soukromou praxí v Praze. Věnuje se poradenství v těžkých životních situacích, ale i manželskému, partnerskému a rodinnému poradenství nebo psychoterapii. Absolvovala kurz klinické hypnózy pod vedením prof. Stanislava Kratochvíla. I tu najdete v rejstříku jejích nabízených služeb.
***
Autorka článku: Andrea Vránová