Vzpomínáte na časy, kdy vám před spaním četl někdo z rodiny pohádky? Uklidňující hlas, vůně vypraného povlečení a možnost kdykoli se na něco zeptat a zasáhnout do děje patřila k nejpříjemnějším okamžikům celého dne. Proč tedy tuto tradici znovu nedodržovat?
Tlak na výkon a čím dál tím více drobných povinností nás nutí šetřit čas, a tak dětem často dáme do ruky tablet a necháváme je, aby se zabavily samy. Přitom právě společné aktivity, od malování, kopání s míčem nebo právě čtení pohádek tvoří u malého človíčka tu nejdůležitější interakci mezi naším a jeho světem. Potřebuje to, rozvíjí se tím a cítí štěstí.
Zase tolik času nám to nezabere, a tak by čtení pohádek na dobrou noc mělo být železným pravidlem. Vsadit můžete jak na osvědčené kusy z našich dětských let – stále jsou v knihovnách a na pultech obchodů – tak i na nové a velmi povedené tituly současných autorů.
Četba rozvíjí představivost, rozšiřuje obzory a pomáhá pochopit problémy z mnoha různých úhlů. Je to důležité právě v dnešní době, kdy všichni včetně našich dětí hltáme jen krátké příběhy či zprávy z tabletů a jsme si bohužel čím dál tím vzdálenější.
Těm nejmenším tak můžete udělat radost třeba nějakou pohádkou. U starších je skvělé více je zapojit, nechat předčítat nahlas a užít si jejich roztomilé přeřeky a svérázný přednes. A s těmi nejstaršími si třeba můžete o nějakém tom známém díle promluvit – asi se vám to nezdá, ale puberťáci se i dnes dokážou třeba do Remarque pořádně ponořit a cítit to samé, jako kdysi my. Stačí jim jen ukázat cestu.
Děti mohou být ve světě knih kým chtějí. Ponoří se do toho kouzelého světa a mohou si hrát se svými myšlenkami. Rozvíjí se jejich fantazie a představivost. Neberme jim tento svět jen kvůli práci nebo pohodlnosti. Ona ta omáčka na plotně nebo jakákoliv jiná práce těch deset minut počká.