Občas se stane, že potkáme člověka, se kterým si absolutně nemáme co říct. Mlčení je ale trapné, a tak se snažíme v hlavě vyloudit alespoň nějaké společné téma, o čem si s dotyčným popovídat. Pojďte se tedy podívat, jak trapně tyto snahy o rozhovory začínají... a taky končí.
To je super/hrozné počasí
Na počasí přijde řeč vždycky. Dvěma slovy okomentujete, jaké počasí zrovna ten den panuje, co vám na něm vadí a co nevadí a čekáte, že se druhý přidá. Ten většinou jen ochotně přikyvuje a dává tím najevo, jak je mu to úplně buřt.
A jak se máte?
V 99,9 procentech vám tázaná osoba řekne, že fajn. Aby také ne. Myslíte si, že vám hned na potkání vyklopí všechny životní křivdy a problémy, když si s vámi vlastně ani nemá co říci?
Co vaši?
Zajímavá otázka. Co by? Vypadají stejně a stále žijí.
Co práce?
Když se tak zeptáte, většinou je vám odpovězeno pouze a jenom, kde dotyčná pracuje a na jaké pozici. Více se toho asi nedozvíte. Nečekejte, že vám dotyčný okamžitě a barvitě popíše svůj nudný pracovní den. Nikdo do práce nechodí rád.