Tolerantní výchova, tedy výchova, kdy svému dítěti nevymezíte hranice a ono si může dělat, co chce, nikdy nemůže končit dobře. Budou nezvladatelné, zlé a nebudou si absolutně ničeho vážit.
Rodiči jsme od toho, abychom své děti vychovávali a učili je, co smí a nesmí. Rodiče jsou dítěti učiteli a k učitelům máme mít úctu a respekt. Takže je nepřijatelné, že by nám naše dítě mělo poroučet. Tolerantní výchova totiž rozhodně dítě nerozvíjí. Naopak v něm probouzí velikého anarchistu.
Zatímco v 50. letech ne pro pár facek nebál jít i učitel ve škole, dnes je vše jinak. Spousta moderních matek je ke svým dětem příliš benevolentní. Ano, dítě je dítě a sparťanská výchova je také špatně. Nicméně žádná výchova je nemlich totéž. Tolerantní výchova slibuje, že se z takto vychovaných dětí stanou osobnosti, které budou sebevědomé a budou umět prosazovat své názory. Není tomu tak. Vyrostou z nich lidé, kteří nebudou mít v úctě naprosto nic. Jak by také mohli, když neznají své mantinely a vždy jim vše bylo dovoleno.
Jsem matka, kdo je víc?
Dnešní svět je k dětem mnohem víc nakloněn, než kdy v historii byl. Každý velký obchodní dům má dětský koutek, dítě můžete bezpečně přebalit kdekoliv, díky přebalovacím pultům atp. Problém nastane tehdy, když to někteří rodiče opravdu přehání. Nechá, aby jejich dítě otravovalo ostatní, řve, pobíhá a jednoduše zlobí. Toto totiž s výchovou jako takovou opravdu nemá společného absolutně nic. Tímto krokem svým dětem ukazují, že pro ně žádná pravidla neplatí.
Psychologové varují
„Dáváme dětem příliš prostoru, příliš široké hranice, naopak málo řádu a pevnosti. Všeho příliš je špatně. Tak jako není dobrý bezpočet zákazů a příkazů, není správná ani přemíra volnosti, což je dnešní trend.“ říká dětská psycholožka Blanka Pöslová v pořadu, který vysílal Radiožurnál.
Rodiče jsou zodpovědní za výchovu
Rodiče by si měli uvědomit, že oni de facto své dítě a jeho osobnost nejvíce tvoří. Jsou zodpovědní za jeho výchovu a za směr, kterým se má ubírat. Dvouleté dítě za sebe samotné rozhodovat jednoduše nemůže, protože z toho nemá rozum. Dítě si tedy neumí stanovit vlastní hranice (v což plno rodičů doufá a věří) a neumí rozlišit, co je a není správné. To, mu musí ukázat rodič.
Švédsko – země spratků
Ve švédsku jsou tělesné tresty zakázány od 70. let. Není tedy divu, že se tento výchovný trend volného vychovávání v této zemi opravdu rozmohl. Švédský psycholog, David Eberhard, o nešvaru napsal dokonce knihu. Švédsko má, dle něj, velký problém se záškoláctvím. Tyto děti také trpí spousty úzkostmi, protože celé dětství nevěděly, kde jsou jejich hranice a v dospělosti je po nich najednou chtějí.