Existují události, které nám během sekundy převrátí život vzhůru nohama. Někdy navíc přicházejí ve chvíli, kdy to nejméně čekáme. Své by o tom mohl vyprávět i Radim.
Proklínám den, kdy měla kamarádka rozlučku se svobodou. Ten večer jako by vymazal dvacet let mého života, ve který jsem věřil. Ještě roky po tom se klepu, když nad tím přemýšlím.
Po restauraci jsme měli v plánu travesti show
Byla to Danielina dlouho očekávaná rozlučka. Vdávala se v 38 letech. Ne, že by na tom bylo něco špatného, ale čekala na to opravdu dlouho, a tak jsme se já a její družička dohodli, že z toho uděláme událost, na kterou jen tak nezapomene. Domluvili jsme rezervaci ve skvělé mexické restauraci s plánem, že později skončíme na nedaleké diskotéce, kde se odehrávaly travesti show.
Celý večer probíhal skvěle. Daniela byla opilá, ještě než se stihla najíst, a vypadalo to, že se skutečně bude jednat o rozlučkovou párty desetiletí. Všichni jsme byli sladění do stejných barev, v jakých se měla uskutečnit Danielina svatba - lila a neonově zelená. Byli jsme nádherní. Večeře probíhala bláznivě, a pak přišel čas se přemístit.
Správná rozlučka se bez divočiny neobejde
Namířili jsme si to do nedalekého klubu, o němž jsme věděli, že se tam odehrávají různé pochybné show, ale to bylo přesně to, co jsme ten večer potřebovali. Chtěli jsme dál pít a divoce tančit až do rána. Daniela si to zasloužila. Nakonec na to čekala skoro čtyřicet let.
Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy se na pódiu objevila skupina travestitů. Tančili jsme a křičeli jako náctileté holky. Aspoň do chvíle, než jsem si všiml, že se v té skupince pohybuje i můj dlouholetý přítel Adam. Srdce se mi zastavilo. On si mě nevšiml, ale všichni z naší party ho viděli. Musel jsem odejít. Daniela mě přemlouvala, ale i tak jsem zmizel. Druhý den ráno jsem Adama konfrontoval: „Co to bylo? Jak to, že to nevím? Jak je možné, že děláš po večerech tohle?"
Pokusil se to vysvětlit, ale už bylo pozdě
Adam se rozmluvil a vypadlo z něj, že už to dělá několik let. Že vždy, když mi říkal, že jde na drink s přáteli, šel do klubu a dělal show. Nemohl jsem tomu uvěřit. Byli jsme spolu dvacet let a najednou jsem zjišťoval, že posledních několik let byla jedna velká lež.
Zkoušeli jsme to ještě nějakou dobu, ale ani na Danielinu svatbu jsme nešli spolu. Nakonec jsem tam dorazil sám a jako svědek jsem úplně pohořel. Nedokázal jsem se soustředit a celou dobu jsem odcházel na záchod brečet. Jako malá holka. Asi týden poté se Adam odstěhoval. Po dvaceti letech jsem byl a žil sám. Spoustu měsíců jsem bojoval s tím, abych se ráno vyhrabal z postele.
Nemohl jsem ustát, že mi přítel tak dlouho a urputně lhal. Nevím, co bych býval dělal s pravdou, ale lež jsem nemohl přijmout. Už je to pět let, co jsme se rozešli. Pořád mi chybí, ale co naděláte?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.