Radomír vyrůstal v úplně rodině a naivně si myslel, že to tak zůstane navěky. Jenže ouha. Po pětadvaceti letech manželství dala jeho matka jeho otci sbohem kvůli kolegyni z práce, do které se zamilovala. Radomír jí to teď nedokáže odpustit.
Den, kdy moje matka po 25 letech manželství opustila mého otce, byl dnem, který jsem nečekal, že někdy přijde. Oznámení o jejím odchodu proběhlo v tichých rozhovorech mezi rodiči. Já jen cítil, jak mezi nimi roste napětí.
Matka už nedokázala dál nic předstírat
Moje matka, kdysi ztělesnění tradičních rodinných hodnot a oddaná manželka, o sobě objevila pravdu. Svěřila se nám, že se zamilovala do kolegyně a chce s ní žít. Nevěděl jsem, co si o tom myslet. „Chápu, že je pro tebe těžké to přijmout, ale taková jsem. Nikdy jsem nechtěla ublížit tvému otci ani tobě, ale už nechci dál nic předstírat,“ řekla mi, když jsem se pokusil jí to rozmluvit.
Napětí mezi rodiči se prohloubilo. Můj otec, se zlomeným srdcem a zrazený, se odstěhoval. Nedokázal jsem podporovat matčin nový život, i když jsem se snažil vnímat situaci jejíma očima. Zasloužila si přece štěstí, ne? Ale obraz rodiny, v níž jsem vyrůstal, byl rozbit a náhlost toho mě zanechala v šoku, neschopného zpracovat emoce.
Zkusila to napravit, ale nevyšlo to
Jednou večer mi matka zavolala, jestli bych se nechtěl seznámit s její partnerkou. Při té představě se mi zvedl žaludek, ale nedokázal jsem se přinutit k odmítnutí. Domluvili jsme si schůzku v místní kavárně, a jakmile jsem je uviděl, jak se drží za ruce, chtěl jsem odejít, ale zůstal jsem.
Mámina partnerka Andrea byla milá a vřelá a bylo jasné, že jejich láska je opravdová. Vyprávěly mi o svém novém životě, jejich bytě, který si zařizovaly, o svých dobrodružstvích, ale já se dokázal soustředit jen na to, že moje dětství a celý můj život byly lež. „Mami, chci, abys byla šťastná, ale bude mi chvíli trvat, než se s tím smířím,“ řekl jsem. Máma vypadala zklamaně, ale pochopila to.
Nevím, jestli spolu ještě někdy promluvíme
Od té doby jsme spolu nemluvili. Je to už několik měsíců, nechci to ani počítat. Pomalu se s novou skutečností smiřuji, ale kontakt udržuji jen s otcem, který se snaží znovu vybudovat svůj život. Sám mi několikrát zopakoval, ať mámě odpustím, že už jsem přece dospělý, žiju svůj život a ona má stejné právo a on že bude v pořádku.
Ale naše rodina se změnila k nepoznání a stále vnímám pocit ztráty. Musel jsem se smířit s tím, že rodiče mají vlastní životy a já si musím také najít svou cestu. Ale s matkou stále nemluvím. Nedokážu překonat ten pocit zrady, ačkoli chci, aby byla šťastná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.