Sabrina (21): Nenáviděla jsem se, protože mi holky řekly, že jsem tlustá. Oči mi otevřela až jedna náhodná návštěva

„Tak ráda bych byla štíhlounká jako proutek!“ říkala jsem si až donedávna a dodávala: „Ale ať dělám, co dělám, nedaří se mi to!“ Za svoje tělo jsem se styděla, a to i přesto, že si o mně leckdo myslel, že jsem docela hubená. „Nejsem, vždyť jenom boky mám jak almaru!“ brečela jsem a nechtěla nic slyšet.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (42): Manželka začíná hubnout do plavek. Stejně jako loni a předloni

Dobré kamarádky mi škodolibě vzaly sebevědomí

Je to smutné, ale až donedávna jsem nenáviděla svoje tělo. Když jsem byla ještě holka, kdosi mi totiž řekl, že mám velký zadek. Byla jsem o tom skálopevně přesvědčená, a protože džíny se vždycky nosily upnuté kolem boků, až do sedmnácti jsem si nedovolila na ně ani pomyslet. Od toho momentu, kdy mi, brzy vyspělé dívčině, milé kamarádky vysvětlily, že prostě nejsem štíhlá a ke štíhlým nikdy patřit nebudu, se tenhle hloupý názor táhl jako nit celým mým životem.

A aby toho nebylo málo, tyhle „dobré“ kámošky toto oznámení ještě vylepšily: „Nemysli si, že ten kluk, který se ti líbí, o tebe bude stát! Ten má rád drobné holky...“ Jak by mě mohl chtít, že, když mám tak velké pozadí? Teď je na místě zdůraznit, že patřím a patřila jsem spíš k těm štíhlejším, vůbec ne k prdelatým dívčinám, ale dokonalá nejsem. Jenže kdo je?

Mohlo by Vás zajímat:

David (36): Manželka se zbláznila do hubnutí. Netuší totiž, co mě ve skutečnosti rajcuje

Nedala jsem si pokoj a snažila se donekonečna hubnout

Nalhávala jsem si, že za všechno můžou geny. „Než se oženíš, podívej se na matku, taková bude jednou její dcera!“ říkává se. A moje maminka je tak trochu kulička. Obě dvě, ona i já, jsme navíc hendikepované tím, že jsme poměrně malé vzrůstem, no a pak je ten zadek trochu víc vidět než u vysoké holky. Ale když skuhrám, že jsem nevyrostla, mamka mě pokaždé usadí slovy: „To bys chtěla měřit dva metry? Kdo by si tě vzal?!“

Donekonečna jsem si namlouvala, že nevypadám jako Twiggy a byla ze svého těla nešťastná. „Podívej se na ty kejty! A prsa! A už se mi snad dělá i podbradek! To mám po tobě!“ otravovala jsem mámu svými řečmi. A potácela se od diety k dietě a od cvičení ke cvičení.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (30): Na urážku od manžela nikdy nezapomenu. Na pláži se mě zeptal, proč nejsem jako ta štíhlá blondýna

Jedna boubelka mě z mých splínů vyléčila

Je to neuvěřitelné, ale z mých splínů mě vyléčila jedna návštěva, kam jsem se vydala spolu s mámou. Neohlášeně. „Ráda nás uvidí!“ prohlásila moje matka, a tak jsme šly. Byla neděle večer, vzaly jsme s sebou víno a buráky a těšily se na milé popovídání. Dotyčná žena, která byla tak trochu při těle, nás přivítala, okamžitě se převlékla do role hostitelky a pozvala nás k rodinnému stolu, na kterém – zdůrazňuji, že v neděli večer, kdy málokdo má chuť se po víkendu cpát a raději si dá něco malého – ležela mísa plná voňavých mastných smažených řízků! Nestačila jsem zírat! „Kdybych vypadala tako ty, tak bych nežrala!“ mrmlala jsme si pod vousy šokovaná tou hostinou.

Když jsme pak poseděly, pochopila jsem, že ta macatá mladá žena nemá se svým tělem vůbec žádné problémy. „Ty jsi toho moc nesnědla, viď?“ koukla na mě, „proč? Vypadáš skvěle!“ A pak dodala, že ví, že by mohla trošku zhubnout, ale ona svoje tělo miluje, protože je zkrátka její.

Tahle dobrá duše mi otevřela oči a já se rozhodla, že se naučím svoje tělo mít ráda. Jedno ale vím jistě; ty dobré duše, které se na mně kdysi dávno podepsaly, netuší, že mi vlastně pomohly; jím zdravě, střídmě a sportuji, takže vypadám k světu. A zadek jako almárku si hýčkám. Je totiž jen můj.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (31): Moje holka propadla kartářkám. Nechala si od nich nakukat, že náš vztah nemá cenu, a dala mi kopačky