Buchenwald patřil mezi největší nacistické koncentrační tábory, kde si svůj "trest" odpykávalo až 280 000 vězňů. Více než 55 000 se domů nikdy nevrátilo. Smrt číhala doslova za každým rohem. A měla jméno – Martin Sommer.
Walter Gerhard Martin Sommer byl jiný než ostatní strážci SS. Byl neuvěřitelně krutý. Jeho činy tak dokonce začaly vyšetřovat nacistické úřady. I na ně to totiž bylo již moc.
Martin Sommer: Kovaný nácek
Martin Sommer se narodil v únoru roku 1915 do farmářské rodiny, v jejímž odkazu ale nehodlal pokračovat. Už v 16 letech se spěchal přihlásit do strany. O dva roky později si mohl na hlavu nasadit černou brigadýrku s děsivou lebkou. Nic víc k životu zřejmě nepotřeboval. Jeho "kariéra" započala v Sachsenhausenu, poté se v roce 1943 přesunul do Buchenwaldu, kde ztratil veškeré zábrany.
Rozený sadista
Martin Sommer vymýšlel tak nechutné metody mučení, že si o něm začalo okolí myslet, že se pro to doslova narodil. Nejraději svázal vězňům ruce za zády a poté je pověsil několik centimetrů nad zem, dokud se jim nevykloubily paže. Tato praxe mu vynesla přezdívku "kat z Buchenwaldu". Lesu, který rostl nedaleko tábora, se zase říkalo zpívající. Často se z něho totiž ozýval zoufalý křik lidí, kteří byli tomuto nelidskému týrání vystaveni.
A to nebylo zdaleka vše. Sommer měl ve své kanceláři pod postelí schované další mučící nástroje, které ale nebyly zákonem povoleny. Musel tak schovávat i některá těla, aby se na to nepřišlo. Užíval si také bičování. Když ale vězeň přestal bolestí nahlas počítat, začal znovu od nuly. Skoro vždy tak překročil maximální povolený počet 25 ran.
Své si zažili také kněží, které k smrti nenáviděl. Dva ukřižoval hlavou dolů. Na dalšího lil v teplotách hluboko pod bodem mrazem ledovou vodu. A dalšího ubil k smrti.
První linie
Jelikož se Sommer neřídil oficiálními nařízeními, byl postaven před soud, kde se rovněž zjistilo, že se spolu se svým velitelem dopustil zpronevěry. Nakonec přiznal, že spáchal 40 až 50 nenahlášených vražd. Vyfasoval za to podmínečný trest a výlet do první linie. Tam se na počátku dubna 1945 zřítil poblíž jeho tanku americký bombardér. Utrpěl zranění levé paže, pravé nohy a žaludku. Končetiny mu musely být později amputovány.
Po zotavení byl zajat spojenci. Svou pravou identitu držel pod pokličkou až do roku 1950, kdy ho poznal jeden vězeň. Kvůli zranění z války byla ale obvinění stažena. Mohl se tak vrátit do západního Německa, kde se oženil, zplodil dítě a požádal o invalidní důchod. Radoval se z něho ale jen osm let, poté ho znovu soudili. Tentokrát dostal doživotí. Nakonec ale dožil v pečovatelském domě. Jen tam se totiž dokázali postarat o jeho válečná zranění.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Martin Sommer
Historydefined.net: Martin Sommer – The guard too cruel for even the Nazis