Šárka se dopustila nevěry a trpí paranoidními představami o tom, že na to její manžel přijde. Nemůže spát ani normálně fungovat. Uvažuje o tom, že půjde raději s pravdou ven.
Dříve jsem nevěry odsuzovala. Sama jsme se stala nevěrnicí a nyní se užírám takovými pocity viny, že se snad manželovi raději přiznám.
Nevěru jsem dříve odsuzovala
Kdysi jsem měla na nevěru jasný názor – nikdy bych se k ní nesnížila. Ten, kdo zahýbá opakovaně, je u mě největší podrazák. Nicméně jsem netušila, že se jednou sama nevěry dopustím a pak nastane hotové peklo. Když manžel odjel na tři měsíce pracovně mimo republiku, bylo mi smutno. Jednou večer jsem se sešla se známými a trochu se opila.
Kamarád mě doprovodil domů a já ucítila starou známou touhu. Normálně bych se „vyřádila“ na manželovi, ale ten nebyl už hodně dlouho doma. Kamarád to na mě trochu zkoušel a já si řekla, proč ne? Vždyť nevinná pusa nic neznamená. Je to jen hra, škádlení. Nechala jsem se líbat, ale události se rychle vyvíjely a začínalo to být stále žhavější. Cítila jsem jeho ruce pod sukní i za svetříkem.
Hlava se bránila, ale tělo dělalo něco úplně jiného. Pak ve mně najednou probleskla myšlenka: „Beztak mi manžel v cizině zahýbá.“ Zřejmě jsem na něj tajně žárlila a nechtěla si to přiznat. Přistihla jsem se, jak tahám svého kamaráda do předsíně a nakonec jsme si to rozdali u nás v obýváku. Když odešel, slíbila jsem si, že o tom nikomu neřeknu a na celou věc zapomenu.
Namlouvala jsem si, že to byl jen sen
Za týden už se manžel vracel a já do té doby dělala vše možné, abych na noc nevzpomínala. Pomohlo i to, že jsem byla tehdy omámená alkoholem. Jako by šlo o nějaký sen. Jenomže se mi pak připomněl kamarád, napsal mi, že bychom si to mohli někdy zopakovat.
Dostala jsem strašný strach, že se o nás můj muž dozví. Co nejdříve jsem se se svým tajným milencem sešla, abych zjistila, komu o nás pověděl. Tvrdil, že nikomu. Ale taky mi přiznal, že mě miluje. A to bylo nebezpečné, nechtěla jsem, aby vyvedl nějakou hloupost.
Potřebovala jsem se poradit s kamarádkami, vymyslela jsem si historku o kolegyni, která řeší můj problém. Všechny mi poradily, ať případně zatloukám. Mluvily z vlastní zkušenosti, což mě šokovalo. S manželem nejsem schopná od té doby spát, aniž bych u toho neměla výčitky. Sex pak nestojí za nic, jsem duchem nepřítomná.
Jsem lhářka a nemůžu se manželovi podívat do očí
Přivezl mi ze služební cesty krásné dárky a já se mu přitom nedokážu podívat do očí. Neužívám si žádnou společnou chvilku, stále se trápím. Budím se s úlekem a hned ráno mě přepadne silný pocit viny, je mi z toho až fyzicky zle.
Mívám noční můry o tom, jak se manžel různými způsoby o mém záletu dozví. Kdybych někoho zabila, připadá mi to snad jako menší zlo. Obávám se, že nejsem na nevěru dělaná a začínám bláznit. Měla bych se asi manželovi přiznat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.