Šarlota je pěkně naštvaná na svého přítele Slávka. Chtěla s ním zajít na vánoční trhy, ale on jí řekl, že musí jít s rodinou. Nebyla to pravda...
Slávek (24) je idiot. Jiné označení si nezaslouží. Myslela jsem, že mě má rád, ale on místo toho za mými zády balil jednu holku z práce...
Chtěla jsem jít na vánoční trhy
Z rozsvěcování vánočního stromu na náměstí nic nebylo, ani jednomu z nás se nechtělo. Tak jsem si řekla, že se další den zajdeme podívat na vánoční trhy. Hezky nasněžilo a nabídla jsem Slávkovi, že ho pozvu na svařák.
Překvapilo mě, že odmítl. "Zlato, já bych moc rád, ale musel jsem slíbit našim, že půjdu s nimi. Víš, jaká je to otrava..." řekl mi.
Mrzelo mě to, ale co se dalo dělat. Seděla jsem odpoledne doma a koukala na seriály, když mi napsala kámoška Magda (22), jestli s ní nezajdu na trhy. Chtěla si tam koupit šálu a podívat se, co ještě mají z ovčí vlny. Neváhala jsem a za chvíli už jsem kráčela k náměstí.
Svého přítele jsem potkala s jinou
S Magdou jsme prošly stánky s oblečením a ona si vyzkoušela dvě šály. Pak si vybrala jednu fakt obří, ale když se do ní zachumlala, vypadalo to skvěle. Mně tam do oka nepadlo nic. "Magdo, nezajdeme na svařák?" napadlo mě.
Za chvíli už jsme stály ve frontě. Zrovna když jsem platila dva svařáčky, Magda do mě šťouchla. "Hele, není támhle ten tvůj?" zeptala se. "Cože?" nechápala jsem. "No jestli to není Slávek," dodala. "Asi jo. Psal mi, že půjde s rodiči," řekla jsem, zatímco jsem si do kabelky ukládala peníze.
"Já ti nevím, s mámou by se asi za ruku nedržel..." nadhodila Magda. Ztuhla jsem a otočila se na místě. Magda měla pravdu. Asi patnáct metrů od nás šel Slávek a za ruku držel nějakou holku...
Prý to je jen kolegyně z práce
Kdyby nebyl ten svařák tak dobrý a drahý, rozhodně bych ho vylila na Slávka. Raději jsem se protáhla mezi stánky na opačný konec náměstí. A šla jsem jakoby náhodou naproti Slávkovi. Když mě zbadal, rozšířily se mu oči a hned pustil tu ženskou. To už jsem věděla, že tady něco nehraje.
"Ahoj, Slávku, kde máš rodinu?" zeptala jsem se ho. Chvíli jen koukal, pak zamumlal něco v tom smyslu, že máma je nemocná a tohle je kolegyně z práce. Věřila jsem mu snad jen to, že jde o kolegyni. Chvíli jsme tam stáli a bylo trapné ticho.
Ta cizí ženská koukala do země, Slávek všude, jenom ne na mě. Pak jsem beze slova odešla. Ani jsem neměla chuť mu vynadat. Nezaslouží si to. Vyhledala jsem Magdu a daly jsme si ještě jeden svařák. Slávkovi dám kopačky, ať si jde za tou svou kolegyní...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.