Herec Saša Rašilov (51) vzpomíná v rozhovoru pro Lifee.cz na rok 2010, kdy s tanečnicí Karolínou Majerníkovou (39) bavil televizní diváky v pořadu StarDance. Ukázkově tenkrát vystřihli waltz i paso doble. Proč se tenkrát netanečník Rašilov rozhodl zkusit štěstí v taneční soutěži? Jak následně léčil prasklý meniskus? A který tanec si dnes Saša s chutí zatančí se svou mladou ženou Ludmilou (38)?
Herec Saša Rašilov (51) se tenkrát ve StarDance skutečně rozjel a mnozí jej dokonce tipovali na vítěze. Společně s ním usilovali v roce 2010 o vítězství například zpěvačka Monika Absolonová (47), zpěvačka Aneta Langerová (37) nebo Rašilovův největší rival, herec Pavel Kříž (62), který také soutěž nakonec vyhrál.
"Tancování opravdu nebyla moje parketa. Ale tehdy jsem se hecnul, protože moje dcera Josefína tehdy byla v maturitním ročníku," vysvětluje dnes Rašilov zpětně své pohnutky. "Říkal jsem si: `Když nic jiného, i kdybych vypadnul v prvním kole a byla to ostuda, tak se tam alespoň naučím hýbat tak, abych se ctí mohl dceru vyvést na maturitním plesu jako tatínek,`“ dodává herec, kterého budeme v příštím roce nově vídat v roli tanečního mistra v novém seriálu TV Nova, Taneční.
Saša Rašilov jako mistr v tanečních
Sašo, v novém seriálu Taneční máte roli tanečního mistra. Jaký je? Nabubřelý, pyšný, nebo snad moudrý?
Myslím si, že všechno myslí dobře, ale úpornost, se kterou
se všechno snaží realizovat – to se někdy stává mužům, kteří se snaží držet
kormidlo jak doma, tak v práci – v tomto případě nevychází. Je z něj
mnohdy protiva. Je to paradox lidí, kteří chtějí něco dokázat a k tomu přimět
lidi kolem sebe. Vždycky to na ně spadne. Každopádně i jeho postava má nějaký vývoj
a dojde k určitému poznání, jak se to dá dělat trochu jinak. Dejme tomu
víc s láskou.
Maminku vám hraje paní Daniela Kolářová. Určitě to nebylo vaše první setkání.
My se známe. Když si najdete seriál České televize Doktor z vejminku,
uvidíte v něm oblíbenou osmdesátkovou filmovou a televizní dvojici
Kolářová – Hanzlík. Hrají tatínka a maminku dvěma malým chlapcům. A to jsem já
s mým bratrem. Takže Daniela Kolářová je moje televizní maminka od mých
šesti let.
To je pěkné, takže spolu stárnete.
Od té doby jsme se neviděli a nic jsme spolu nehráli. Potom
jsme se potkali v Divadle Komedie v režii Arnošta Goldflama ve hře U
cíle. Tam hrála tentokrát maminku dívky, jíž jsem byl nápadníkem. To už jsme se
posunuli. Teď jsme spolu zase skončili a zase mě vyfasovala jako synka. Asi to
bude nějaký celoživotní vztah. Jsem synek trošku protiva.
Pojďme k tanci. Prý jste do tanečních chodil proto, abyste tam mohl balit holky.
Ano, chtěli jsme si s tehdejším spolužákem rozšířit loviště.
Bylo to trochu absurdní, protože jsme ani tak žádné loviště neměli, byli jsme
trapní a holky se nám spíš smály. My jsme si mysleli – byli jsme dva konzervatoristé
a studenti herectví, pohybových předmětů jsme měli asi osm – že to vlastně
nepotřebujeme. Ale chtěli jsme to zažít pro ten zážitek, co vlastně taneční
jsou. Po letech to hezky zúročím. A také jsme si mysleli, že tam budeme koukat
po holkách. Byli jsme tam asi dvakrát nebo třikrát. Díky tomu si také pamatuji
slavného tanečního mistra ze Žofína, Dušana Konečného. V té době to byl
pojem. K něčemu takovému bych rád směřoval se svým Oldřichem Kulhánkem.
Takže vaše postava má reálný předobraz?
Je to velmi vzdálené, ale ano.
Do StarDance jsem šel kvůli dcery maturiťáku
Exceloval jste v pořadu StarDance, psal se rok 2010. Všechny bavilo vás pozorovat.
Určitě to propadák nebyl. Nevyhrál jsem to, ale drželi jsme
se s Karolínou celkem dlouho a statečně. Tenkrát pro mě byla ta výzva
StarDance taková, že jsem si říkal: „Já jsem čistá činohra.“
Prý jste byl netanečník.
Tancování opravdu nebyla moje parketa. Ale tehdy jsem se
hecnul, protože moje dcera Josefína tehdy byla v maturitním ročníku. Říkal
jsem si: „Když nic jiného, i kdybych vypadnul v prvním kole a byla to ostuda, tak se tam alespoň naučím hýbat tak, abych se ctí mohl dceru vyvést na maturitním plesu jako tatínek.“
To je krásné!
To jsem si splnil a to se mi opravdu podařilo. Jistotu jsem
potom na parketu měl. Po celé této anabázi se potom vlastně nedělo nic – třeba třináct
let. Dostal jsem pozvání na casting na tuto roli. „A to je mistr v tanečních? A on tam i tancuje?“ Samozřejmě, že tam tancuje! Jen díky tomu, že jsem v sobě
našel trochu sebevědomí ze StarDance, tak jsem si troufnul na ten casting jít. „Něco si pamatuji, tancoval jsem, a snad tam něco zůstalo.“ Naštěstí asi zůstalo a
roli jsem dostal. Rok, který teď pomalu končí a pro nás vrcholí natáčením, pro
nás začínal už v únoru s Jitkou Ježkovou – tanečními tréninky.
Prasklý meniskus mě vůbec nerozházel
Měnila se v průběhu StarDance vaše fyzička? Prý se to neobešlo bez úrazu.
Fyzička se měnila z větší části pozitivně. Jediné, co
jsem přehnal, bylo to, že jsem se přetrénoval. Byl jsem úporný a od určité době
mě pobolívalo koleno. Po soutěži jsem se rozhodl, že si to zkusím nechat
zkontrolovat. Zjistil jsem, že mám prasklý meniskus.
To jste se asi potom dlouho léčil.
Ne! To jsem se neléčil vůbec. Nechal jsem to být a prostě to
nějak drží.
Zatancujete si občas doma s dcerami?
No jasně, blbneme pořád. Obecně mám rád latinskoamerickou hudbu, je to pro mě osvědčený lék na naše severské chmury, když nám začne
podzim, nebo když zima trvá dlouho. Lidé jsou potom bez sluníčka smutní. Tohle
je hudba, která má v sobě temperament, radost a slunce. S oblibou doma
tancujeme na Buena Vista Social Club, to je naše oblíbená deska. Když ta deska
dohraje a je potřeba ji otočit, můžu se vydýchat a zase pokračovat.
Tancujete při poslechu gramofonu?
Mám gramofon odjakživa a pouštím doma holkám gramofonové
desky.
Na historické fotky Saši Rašilova se koukněte do fotogalerie.