Od roku 1981 připadá každoročně na datum 25. listopadu takzvaný připomínkový den OSN s názvem Mezinárodní den boje proti násilí na ženách. V tomto článku se tak podíváme na to, jaké události vedly ke vzniku tohoto dne. Dále, jak lze, dle příznaků rozpoznat, že je žena týraná, a kde je možné najít v takovéto situaci pomoc.
OSN a Meziparlamentní unie doporučují, aby se v tento svátek konaly různé osvětové akce, a to pod záštitou vlády či neziskových organizací. Hlavním cílem je, aby se oběti nebály o své situaci promluvit. Mlčení totiž ničemu nepomáhá a mnohdy může skončit opravdu špatně.
Vražda sester Mirabalových
Datum 25. listopadu nebylo zvoleno náhodou. Toho dne v roce 1960 došlo k atentátu na členky odporu, sestry Mirabalovy. A to na příkaz dominikánského diktátora Rafaela Trujilla. Útočníci si na ženy počkali, když se vracely z návštěvy svých manželů ve vězení. Sestry byly nejprve škrceny a poté ubity k smrti.
Celá událost byla prezentována jako nehoda, lidé tomu ale nevěřili. Tím v zemi odstartovala řada protestů proti vládě. Vrazi se ke svému činu přiznali až po diktátorově smrti v květnu roku 1961.
Syndrom týrané ženy
U žen, které zažívají fyzické týrání, do něhož patří i bití, se vyskytuje takzvaný syndrom týrané ženy. Ve zkratce to znamená, že si vsugerují, že si za to mohou samy. Na druhé straně tomu nahrává i nastavení společnosti. Spousta žen jen těžko nalézá v takové situaci zastání. I policie mnohdy k těmto případům přistupuje velmi benevolentně. Pak už násilníkovi nestojí nic v cestě. Opět může získat nad svou partnerkou nebo manželkou kontrolu.
Kromě zlehčování celé věci a sebeobviňování, působí taková žena na své okolí otupělým a netečným dojmem. Je možné, že začne od sebe odstrkovat kamarádky. Uzavře se do sebe a stane se nekomunikativní. Není také schopna projevit vlastní emoce, jako je vztek a zloba. Tyto smutné osudy pak někdy končívají opravdu tragicky, třeba když partner uhodí svou ženu tak silně, že spadne ze schodů a ochrne.
Kde hledat pomoc
Fyzické týrání lze prokázat modřinami, nebo v horším případě zlomeninami. A co to psychické? Odborníci doporučují vést si deník o všech incidentech, nebo mít svědka, třeba sousedku, která potvrdí, že slyšela hádku. Existuje také aplikace s názvem Bright Light, kde je možné shromažďovat důkazy ve formě zpráv a nahrávek.
A kam se obrátit o pomoc?
- Acorus – pomoc osobám, které ohrožuje domácí násilí (283 892 772)
- Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (116 006)
- ProFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí (608 222 277)
- ROSA – centrum pro ženy (800 605 080)
Zdroje informací:
Deník.cz: Psycholožka o domácím násilí – Oběti by si měly vést deník, zaznamenat incident
Domácínásilí.cz: Z tisku – Týrání neohlásím, strašně se bojím!
Irozhlas.cz: 25.listopad – Mezinárodní den boje proti násilí na ženách. Jaké jevy k agresivitě přispívají?