Simona (51): Po odchodu dětí jsem si pořídila pejska. Manžel mě málem vyhodil, teď je z naší fenečky úplně hotový

Za chvíli končím v práci a vůbec nevím, jakou činností zaplním odpoledne. Když má manžel odpolední v práci, nudím se a o to víc mě trápí pocit prázdnoty po odchodu dětí z domova. Rodinný život mě vždy naplňoval. Byl to kolotoč a mnohdy pěkně náročný, ale opravdu jsem byl šťastná.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc

Po odchodu dětí mi chyběl smysl života

Po práci rychle nakoupit, odvézt děti na kroužky a potom rychlý úklid domácnosti. Zakládala jsem si na teplé večeři, a když to bylo jen trochu možné, i společné večeři u jednoho stolu. O víkendech jsme celá rodina jezdili na kole a starali se o zahradu. Zkrátka jsme se radovali z obyčejných věcí. Samozřejmě jsme zažili i pár krizí, ale nebyly tak dramatické, aby se nesrovnaly. Když se někdy s Leošem bavíme u sklenky vína, oba shodně tvrdíme, že jsme rádi, že se máme, známe svoje drobné nedostatky, přesto bychom nikdy neměnili. I děti, když k nám přijedou na návštěvu se svými partnery, jsou rády, že mají fungující rodinné zázemí.

Jak jsem byla zvyklá být celý život v jednom kole, najednou jsem nevěděla co s časem. Nebavilo mě chodit každý den s kamarádkami do nákupního centra, neviděla jsem smysl v tlachání o ničem nad kávou v cukrárně či chodit do kina na romantické filmy. Zkrátka jsem měla pocit prázdnoty. Doslova mi chyběl smysl života. Leoš pracoval na směny. Jeden týden měl ranní, další odpolední. Po práci zašel občas s kamarády na pivo, chodil hrát fotbal nebo pracoval na zahradě. Zdokonaloval náš dům. Vždy říkal, že konečně má čas na práce, co čekaly na dodělání deset let.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Od té doby, co pátrám po minulosti své rodiny, se můj pes chová divně. Zřejmě jsem přivolala duchy předků

Rozhodla jsem se pořídit si štěně

Vlastně jsem mohla být spokojená. Měla jsem čas sama pro sebe a bylo jen na mně, abych si našla smysluplný program. Leoš to zvládl a necítil žádné negativní emoce z odchodu dětí z domu. "Simčo, něco si najdi. Jen mě nech dýchat a nesnaž se upnout na mě," prosil mě manžel při dalším mém bědování. Řekl mi, že je se mnou rád, ale taky rád dělá věci, na které v uplynulých dvaceti letech nebyl čas.

Měl pravdu, věděla jsem to. Když jsem se onehdy procházela v parku, při pohledu na lidi, kteří venčili své čtyřnohé miláčky, jsem věděla, kam investuji potřebu o někoho se starat. Pořídím si psa, chlupatého miláčka, kterému dám veškerou lásku a péči. Okamžitě jsem svůj nápad sdělila Leošovi.

Manžel byl zásadně proti. Nechce se zase kvůli někomu omezovat. Emotivně na mě vychrlil, že si konečně můžeme dělat, co chceme, chodit kamkoliv a pes bude znamenat omezení. Nedala jsem se a svůj nápad probrala s dětmi, které mi slíbily, že pokud pojedeme na dovolenou, psa rádi pohlídají. Nakonec manžel podlehl mým argumentům a začali jsme vybírat plemeno, které si pořídíme. Zvítězil pudlík. Domácí mazlíček malého vzrůstu, který nelíná a je vhodný i pro alergiky. Veselý a hravý psík, nenáročný na výchovu. Přesně pro nás. Našli jsme chovnou stanici, kde se měli za měsíc narodit štěňata, a jedno jsme si rovnou zarezervovali. A já začala nakupovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (63): Maminčin pes se nedokázal smířit s její smrtí. Pak se nám narodila druhá vnučka a stalo se něco zvláštního

Pejsek nás s manželem stmelil

V den, kdy jsme si pro našeho psího miláčka měli jet, jsem měla vše připravené. Pelíšek, hračky, misky a veškeré ostatní potřeby. Nastudovala jsem mnoho informací a byla nedočkavá jako malá holka. Psí slečnu jsme pojmenovali Bibi. Od prvního dne z ní byl manžel totálně vedle. Neustále ji mazlil, hrál si s ní, a když ležel na gauči, Bibi mu spočívala na břiše. Zítra jedeme na první výstavu, abychom Bibi mohli uchovnit. Celý rok se o ni společně staráme a vnesla do rodiny mnoho radosti. Jen nevím, zda nemám žárlit. Bibi si mého manžela totálně omotala kolem tlapky.

Když Leoš přichází domů z práce, už u dveří volá: "Kde je ta moje holčička? No, kdepak je?" A potom se s Bibi pusinkuje. Až pak přijdu na řadu já. Bibi spí s námi v posteli. Chodíme všichni na společné procházky a dovolené vybíráme tak, aby s námi naše chlupatá láska mohla jet taky. Zkrátka já jsem šťastná jako blecha a manžel je zamilovaný. Oba jsme propadli kouzlu malé chlupaté kuličky s laskavým pohledem. Dokonce přemýšlíme, že bychom si pořídili ještě jednu psí holčičku, aby měla Bibi kamarádku.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (30): Přítel se mi zdál moc fajn. Dokud na nás jednoho dne nevystartoval cizí pes