Skupina Holki slaví 25 let na scéně: Dohromady mají šest muzikálních dětí a věnují se prestižním profesím

Dívčí skupina Holki ve složení Kateřina Brzobohatá (42), Radana Labajová (44) a Nikola Šobichová (42) prožívají velkolepý návrat na scénu poté, co z původní sestavy odešla jejich kolegyně Klára Kolomazníková (44). Ani ta ovšem nebude chybět na velkolepém koncertu v pražském Foru Karlín, který letos proběhne 24. října. Oslavovat se bude 25 let kapely na české hudební scéně.

Za tu dobu se jim dohromady narodilo šest dětí a odehrály tisíce vyprodaných koncertů. Mimo to se zvládají věnovat také rodinnému životu. Na pořádek v ryze dívčí kapele bedlivě dohlíží manažerka. "Máme stanovené, že když jsou dvě pro a jedna proti, tak bohužel – má smůlu. Ale jsou věci, na kterých musíme být v absolutní shodě, což jsou samozřejmě finance. Jinak to nedělá dobrotu," odhaluje Radana jisté zásady, kterých se v běžném fungování kapely drží.

Mohlo by Vás zajímat:

Ohnivě rudé Holki spojily na Slavících ženskost s maskulinními prvky, Martina Pártlová v černém tylu a sametu jako 3v1

Holki jsou dnes maminky šesti dětí

Holki, vítejte. Jak jste prožívaly texty svých písniček, když jste je začínaly zpívat?
Radana: Já jsem je takhle nevnímala. Ale je fakt, že když jsme se potom vracely na scénu, říkaly jsme si, že v našem věku je to vlastně taková sranda – zpívat: „Bejby, ty jsi vážně senzační, bez tebe svět není legrační.“
Nikola: Uběhlo dalších šestnáct let a znovu si říkáme, že je to taková sranda.

Pokud potřebujete, aby se to na vaší akci pořádně rozjelo, zavolejte si Holki, jestli budou mít čas.
Radana: Děkujeme. Za posledních pár let jsme dost vytížené. Jezdíme lidem dělat zábavu a je to úžasný.
Nikola: Mnohokráte do roka, kalendář je plný.
Radana: Je pravda, že lidé naše písničky opravdu znají notoricky a nechají se strhnout.
Kateřina: Tenkrát jsme spolu, Miluško, byly na plese, a všichni tam diplomaticky chodili v sáčkách a šatičkách. Potom jsme přišly my a lidé začali opravdu pařit. Tohle nás baví.

Mohlo by Vás zajímat:

Radana Labajová o ztrátách: Zemřeli mi maminka, tatínek a se sestrou jsme zjistily, že máme dědičný syndrom rakoviny prsu

Kateřina Brzobohatá má tři děti a práci v rádiu

Pokud jste Holki pár let nesledovali, tak všechny už mají děti, všechny pořád zpívají a do toho pracují. Třeba Katka po nocích chodí po rádiích, prostě ji to baví. Ale ty jsi předtím nepracovala v rádiu, nebo ano?
Kateřina: Ne, ale strašně se mi to líbilo. Když jsme tenkrát jezdily s Holkama a každý rok vydávaly desku jak na běžícím páse, tak jsme dělaly rádia tour – představovat desku. Práce v rádiu mě vždycky bavila a říkala jsem si, že bych to jednou chtěla dělat. Naučíš se mluvit, a nemusíš se stydět, protože nejsi vidět. Nemusíš se líčit, což se mi děje často.
Radana: Dnes už se líčit musíš, protože to dáváš na sociální sítě.

A rádia mají on-line kamery.
Radana: No právě. Pokud tam nechceš vyloženě strašit po nocích, tak se líčit musíš.
Kateřina: Já tam občas opravdu straším. Je to sice v noci, je to náročné, ale mám to jednou, někdy dvakrát týdně. Dá se to vydržet.

Takže tě můžeme slyšet na Kiss radiu. Máš tam nějaký pořad?
Kateřina: Ano. Noční jukeboxy. Takže si lidé volají.
Radana: Hádej, o co si volají.

Kolikrát vás za ten večer zahraješ?
Kateřina: Samozřejmě, že tam máme nějaké limity, nemůžu nás hrát každou hodinu.
Nikola: Ale vždycky ten limit vyčerpá.
Kateřina: Musím nás propagovat. Radana je v televizi, já v rádiu, máme to podchycené. Posluchači ví, že jsem z Holki, tak si o naše písničky volají.

A doma máš tři děti? Co tě to napadlo? Není to moc?
Kateřina: Já jsem vždycky chtěla tři děti.
Radana: Kdyby to třetí dítě nebyl kluk, tak ona má čtyři.
Nikola: Já tomu věřím.
Kateřina: Vždycky jsem chtěla dva kluky a holčičku, ale zaplať pánbůh, že mám dvě holky a kluka. Zjistila jsem, že chlapci jsou opravdu odjinud. Není to ani Mars, to je jiná galaxie. Od těhotenství jsem věděla, že to bude kluk. Vysíral hodně, od začátku do konce.

Kolik jim je?
Kateřina: Jedenáct, devět a skoro šest. V průběhu pěti let mám tři děti.

A vypadá to, že někdo z nich půjde tvou cestou?
Kateřina: Ano, ta prostřední, Laurinka, hezky zpívá.

Jestli je možnost, že vzniknou Holki 2?
Nikola: Viktorka také hezky zpívá. A Theo od Radany hraje na klavír. Asi to nějak do kupy dáme.

Nikolo, ty máš dvě děti.
Nikola: Jedenáct a osm let, holka a kluk.

Kluk nezpívá?
Nikola: Ne, tam je to rugby a sporty. Holčička zpívá a chodí na klavír, baví ji to.

Co s tím Theodorem, Radano?
Radana: Theodor je klidně může doprovodit na klavír, není to problém, ale on je fanatický milovník power metalu. Takže pochybuju, že jsou schopní najít stejnou notu.
Nikola: Je mladý, hrany metalu se ještě obrousí.
Radana: Z toho metalu maximálně do rockové verze, no a potom už se to dá. Ale neumím si ty blonďaté holčičky představit v téhle podobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Zpěvačka Klára Kolomazníková je 11 let na dceru sama: Partner mi občas chybí, i Valinka má dny, kdy si posteskne

Nikola Šobichová má dvě děti a učí hudbu

Nikolo, čemu se v civilu věnuješ ty?
Nikola: Jsem lektorka v hudební škole, takže učím děti. Mě ta práce fakt baví. Mám ty malé roztomilé děti od roku a půl. Potom mám kurzy čtyři až šest let. V šesti letech už jim nemám co dát.

Takže máš deset měsíců školní rok a potom dva měsíce smutníš po výuce?
Nikola: Odpočívám. Čím jsem starší, tím víc odpočívám. Byť jsem lektorka v hudební škole, tak v červnu už pociťuji únavu a vím, co učitelky prožívají. Ale baví mě to, malé děti jsou tam převážně s rodiči.

Někdy je to s rodiči víc těžké než s dětmi. Když mají třeba pocit, že mají talentované dítko.
Nikola: Ano, třeba v roce a půl.

A ty učíš zpěv?
Nikola: Zpíváme se. S těmi malými dětmi jsou to lidovky a hrajeme si na hudební nástroje, na dřívka, tamburínu, a probouzíme dva maskoty.

Já si neumím představit, že by se moje dítě věnovalo umění.
Nikola: Jsou to takové vlny. Sama jsem říkala, že moje dítě nikdy nepůjde na konzervatoř. Protože já jsem na ní byla, k čemu to je? Ať si vystuduje a potom si dělá, co chce. Později jsem si říkala: „Tak ať má tu konzervatoř.“ Ale ve finále stejně dojdeš k tomu: „Tak ať je šťastná. Ať studuje co chce, dojde k maturitě a je šťastná.“

Radano, ty děláš co?
Radana: Já pracuju v komerční televizi. Mám hezkou pozici kreativního specialisty a moc mě to baví.

Jak to stíháte nakombinovat s koncerty? Děti, práce…
Kateřina: Vždyť ty to máš stejně.
Radana: A chce tvůj muž, abys trávila čas s nimi?

Někdy mám pocit, že je hrozně rád, že jsem pryč.
Radana: Bez tatínků a babiček to nejde. Je toho moc.
Nikola: O víkendu oni práci nemají. Jezdí se na nějaké rugby zápasy, ale přes den. Večer odjíždím.

Kolik máte za rok koncertů?
Nikola: Loni jich bylo padesát a letos se k padesátce už blížíme. Co jsem počítala, bude jich asi pětapadesát, plus jeden velký ve Foru Karlín.
Radana: Jezdíme strašně rády, baví nás to. Vypadneš, sedneš do auta a hrozně moc toho během jízdy vyřešíš. Hromadu nepodstatných věcí. Většina vystoupení je naprosto úžasná, speciálně vystoupení s kapelou.

Kluci z kapely se vám povedli, jsou moc hezcí.
Radana: Jsou. Dva z nich by mohli být mí synové.

Doma to nevadí? Že jezdíte s takovými kluky?
Radana: U nás doma se nic takového neřešilo.
Nikola: Co můžou dělat, je to dané!

Jezdíte na koncerty v jednom autě s těmi muzikanty?
Radana: To bychom chtěly, protože je to super sranda, jenže sežeň dodávku pro deset lidí a aby se tam vešly i nástroje. Bicí, basa, klávesy. Je to problém.
Nikola: Takže jsme takhle jely jen jednou.

Mohlo by Vás zajímat:

Robert Rosenberg otevřeně před svou manželkou: Žil jsem dlouho jako bezdomovec a měl jsem 10 000 žen

V autě neřešíme diety, ale rozvody kamarádek

Co teda řešíte v autě, když jedete jen vy spolu?
Radana: To ti řeknu naprosto přesně, protože většinou sedím vzadu a mám možnost poslechu. Kamarádky se rozvádí, děti něco dělají blbě, děti něco dělají výjimečně dobře nebo extrémně výborně, muži něco dělají dobře nebo špatně, práce…

Vy se asi nebavíte o dietách?
Nikola: Jakoby úplně ne.
Kateřina: Nebavíme se o dietách, ale o tom, že bychom nemusely takhle žrát a že bychom se v jídle mohly trochu chovat. Nejíst tolik sladkého. Ale když to zatím jde, tak zaplať pánbůh za to.
Radana: Když jsme u jídla – většinou jedeme autem a jedna řekne: „Hele, já bych si tam klidně nechala guláš, do toho rideru. Ať nám dávají guláš. A já bych si tam nechala napsat něco sladkého, ať tam máme pokaždé něco sladkého.“ Takže u nás se neřeší, kde ubrat, ale kde přidat.
Nikola: A potom samozřejmě řešíme holčičí věci – co na obličej. Hydrataci a celulitidu, to řešíme často.
Radana: Také stárneme, je to tak. Ale moje kamarádka říká: „Mám vrásky, to znamená, že žiju.“ Je to moc hezká věta a používám ji také.

Co si kupujete na benzinkách, když jedete na koncert?
Nikola: My si právě nekupujeme nic. Přijedeme na koncert a máme tam chlebíčky.
Radana: Máme rider, kde pořadatelé podepisují naši veškerou objednávku.
Nikola: Skvělé je to v létě, když jezdíme na slavnosti. Co je na čepu – klobása, langoš, guláš, halušky – tak si objednáme a dáme si.
Radana: Občas mám pocit, že se pořadatelé už předhání. Někam přijedeme a jsou tam hostiny s koláči. Ano, potom jsou takoví, kteří si myslí, že slečnám budou stačit oplatky.
Kateřina: Také se nám to stalo, je to takový nešvar.

Mohlo by Vás zajímat:

Karel Voříšek je s partnerem Vladimírem Řepkou přes 20 let: Byl jsem jím tak okouzlen, že jsem ho málem přejel na přechodu

Nevěra by byla zpívat s někým jiným

Holki, mívám zde u párových speciálů otázku, jak definujete nevěru.
Radana: V našem případě by to asi bylo, kdyby šla zpívat s nějakou jinou kapelou. Vadilo by nám to, kdyby kvůli tomu muselo být zrušené naše vystoupení.
Nikola: Ale víš, co je dobré? My na to nemáme čas.

Která z vás je největší hysterka?
Radana: Záleží, o co jde, ale myslím, že to umíme všechny.

Je nějaké téma, o kterém se vůbec nemůžete bavit?
Radana: Také je.
Nikola: Asi bych ale neřekla jedno, které je jako píchnout do vosího hnízda.
Radana: Vždycky máš něco, co vygraduje, později se to zklidní. Jsme spolu pětadvacet let, nejde nemít neshody.

Jste tři, takže se může stát, že jdou dvě proti jedné.
Nikola: Ano, to chceme.
Radana: Je to nezbytné, protože bychom se nikdy na ničem nedomluvily. Proto máme stanovené, že když jsou dvě pro a jedna proti, tak bohužel – má smůlu. Ale jsou věci, na kterých musíme být v absolutní shodě, což jsou samozřejmě finance. Jinak to nedělá dobrotu.
Nikola: A potom máme poslední čtyři roky samozřejmě manažerku, která už také umí zasáhnout a hezky mezi námi bruslí.
Radana: Navíc je koučka, takže ví, co říct. Mnohdy jí ani nerozumím, co říká.
Nikola: Což je možná dobře.

Která z vás nejvíce uklízí?
Kateřina: To děláme standardně všechny, protože kontrolujeme, jestli jsme tam náhodou něco nenechaly.

Je to po dětech víc, že? Člověk se to naučí.
Kateřina: No jasně, je.
Radana: Spíš ne, já dítě klidně pošlu na tábor bez kartáčku a podobě.
Nikola: Buď to v sobě máš nebo nemáš.

Ve výchově dětí jste za jedno?
Kateřina: Myslíš alternativní? Ne, myslím, že se shodujeme.
Nikola: Prostě výchova má být výchova. Výchova nemá být nevýchova.
Radana: Nemlátíme děti
Nikola: Nemlátíme je, protože už jsou ve věku, kdy to nepadá na úrodnou půdu.
Radana: Ale mají nastavený režim.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Holki jsou po pětadvaceti letech trochu jiné

Jak moc jste se za těch pětadvacet let změnily? I kdybyste spolu nezpívaly, asi byste se vídaly, že?
Radana: To ti nedokážu říct, protože v poslední době se vídáme tolik…

Takže na dovolenou už spolu nepojedete?
Nikola: Ne. Už jsme spolu samozřejmě jely a trávily jsme spolu čas. Nemyslím, že bychom se nějak změnily, ale za těch pětadvacet let už to člověk prostě bere jinak. Jako puberťačky jsme pořád řešily, co budeme mít na sobě. Teď to řešíme taky, ale jinak, v klidu. Předtím jsme šly do revolty: „Budete mít tohle na sobě.“ „No tohle já na sebe nikdy nevezmu!“ Spousta věcí už vyplývá z toho, že si to řešíme samy a na všem se domluvíme na pohodu.
Radana: Pokud se v něčem vyvíjíme, bude to hudebně. Chvíli jsme se hledaly a s naší poslední písničkou jsme se našly. „Žiju jak chci já“, pusťte si ji. Tohle je asi největší posun.

Předtím jste se muzikantsky hledaly?
Radana: Ne že bychom se hledaly, ale snažily jsme se to držet v holčičí podobě, takový ten diskotékový pop. Trochu jsme zapomněly, že zrajeme, a že spolu s námi zrají také naši fanoušci a posluchači. Takže jsme se víc začaly zabývat tím, co se hraje ve světě, co funguje a co se nám líbí. Shodly jsme se, že víc chceme jít do klasického, vyzrálejšího popu. Naše poslední písnička tomu odpovídá.

Ale na koncertu vás bez „Už mi nevolej“ asi domů nepustí, že?
Radana: Přesně tak, jsou písničky, které zaznít musí. „Jsi senzační“, „Už mi nevolej“, „Vzpomínky zůstanou“, „Mám ráda“. To jsou písničky, bez kterých to nemůže být. Ale my to víme, jsme s tím v pohodě.

O čem dalším promluvila legendární dívčí skupina Holki:

• Jak bude vypadat říjnový koncert ve Fóru Karlín
• Proč se rozhodly spojit s Rybičkami 48?
• Jak je to nyní s Klárou Kolomazníkovou?
• Kde shánějí kostýmy na vystoupení?
• Jak o sebe Holki pečují?

Na archivní, ale také současné fotografie dívčí skupiny Holki se můžete podívat v naší fotogalerii. Jak se změnily?

Galerie Skupina Holki slaví 25 let na scéně: Dohromady mají šest muzikálních dětí a věnují se prestižním profesím

+ 12 fotek + 13 fotek