Josef Větrovec patřil mezi výrazné, ale také nejrazantnější české herce. Možná se zatvrdil poté, co prošel koncentračními tábory, možná za to mohlo jeho politické přesvědčení. Jedno je ale jisté, násilí mu nebylo zrovna cizí...
Josef Větrovec (5. 3. 1922 až 11. 2. 2002) byl český herec a ředitel divadla. Divákům je znám hlavně z takových klasik české kinematografie jako byly Holky z porcelánu, Anděl s ďáblem v těle, Zítra vstanu a opařím se čajem či Konec básníků v Čechách. Nesmazatelnou stopu ale zanechal i v seriálovém hitu Chalupáři jako předseda družstva.
Pobyt v koncentračních táborech
Josef Větrovec se narodil do chudé rodiny krejčího Františka a jeho ženy Anny. Vyučil se kovomodelářem ve Škodovce. A právě v období studií si čím dál více uvědomoval nebezpečí nacistického režimu, a tak se rozhodl rozmnožovat a šířit nelegální letáky. Za to si pro něho v roce 1943 přišlo gestapo.
Nejprve ho vyslýchali v rodné Plzni, pak ho převezli do Terezína. Na cele byl s dalšími čtyřiašedesáti vězni. K dispozici byl jen jeden turecký záchod a jeden kohoutek s vodou. Po chvili tam bylo tak dusno, že by se dal vzduch krájet. Nakonec skončil v Buchenwaldu, který zřejmě přežil díky své skvělé fyzické kondici, o svém věznění a důvodech proč přežil, nikdy nemluvil.
"Větrák" jako kovaný soudruh
Po návratu domů se z něho stal zarytý komunista. V červnu roku 1945 se stal okresním tajemníkem KSČ v Plzni. O rok později se ukázala jeho násilnická povaha. V reakci na článek "Udavač v čele Ochrany Škodových závodů", napadla, na popud Okresního výboru, závodní stráž Škodovky redakci listu Nový den, která článek zveřejnila. Stráž měla novináři a poslanci Františku Hatinovi vyhrožovat fyzickým napadením. Tajemníkům Větrovci a jeho kolegovi Kejmarovi pak soud uložil podmíněné tresty odnětí svobody za trestný čin veřejného násilí.
A to nebylo vše. Měl se také zúčastnit zničení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka, coby odvetu po protikomunistických nepokojích, k nímž došlo v Plzni v roce 1953. On sám to pak v roce 1990 popřel v rozhovoru pro Mladou frontu.
Zatratil vlastní matku
Tuto neobvyklou a bizarní situaci odhalila hercova sestra Božena v knize s názvem Větrák. Když mu jeho první manželka Margot Anzenbacherová porodila dceru Jitku, přišla se na ni, logicky, podívat i Větrovcova matka. Když ji uviděla, řekla: "Židovské děti, které mají modrou žilku přes nos, do roka chcípnou."
Není tak divu, že to herce rozpálilo doběla. Nezdárnou matku okamžitě vyhodil z bytu a již nikdy s ní nepromluvil. On sám děti sice nikdy nechtěl, ale určitě by žádnému nevěštil brzkou smrt. Když si jeho matka uvědomila vážnost celé situace, skočila raději z mostu. Ale ani to s Větrovcem nehnulo. Nepřišel jí na pohřeb a odstřihnul od sebe celý zbytek rodiny.
Díky svému kádrovému profilu byl i dlouholetým ředitelem divadla. I když ho kolegové kritizovali, že si nejlepší role bere vždy pro sebe, nemohli mu upřít fakt, že i když přesvědčený komunista, mnohým nezištně pomáhal a psal jim potřebné dobré posudky.
Po převratu se z něj stal zahořklý muž, který opatrně hledal ztracený vztah se svou dcerou Jitkou. Zemřel v nedožitých 80 letech, kdy ho našli mrtvého v bytě až po několika dnech.
Na pohádku Taneček přes dvě pekla s Josefem Větrovcem se můžete podívat v sobotu 6. dubna ve 13:05 na ČT1.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Josef Větrovec
Vlasta.cz: Hvězda Chalupářů Josef Větrovec - Přežil dva koncentráky, zavrhl svou matku. Ze stesku skočila z mostu