Facebook
Instagram
Spisovatelka Johana Fundová (34), autorka bestsellerů Devadesátky, Milénium nebo románu Hezký, ale narovnej se, je také zakladatelkou populární facebookové stránky Pure devadesátky. V rozhovoru pro Lifee.cz vzpomíná, jaké fenomény z tohoto desetiletí zasáhly ji osobně nebo které módní trendy a vůně má s dětstvím spojené. Co by spisovatelka popřála letošním třicátníkům?
Devadesátky byly dobou nových začátků, svobody a velkých očekávání. Je to také doba, kdy vznikala celá řada nových značek. Mezi ně patří také ikonická značka kávy, Jihlavanka, která letos slaví 30 let od svého vzniku. Mezi její gratulanty patří také zakladatelka facebookové stránky Pure devadesátky, spisovatelka Johana Fundová (34): "Kávu jsem měla poprvé určitě u babičky. Nabízela ji návštěvám a moc hezky to vonělo. Všechno, co měli dospělí, jsem chtěla ochutnávat," vzpomíná Johana v našem rozhovoru.
Podle Johany bychom devadesátky neměli podceňovat, především tehdejší módu a účesy. "Nedávno jsem byla v Londýně a všimla jsem si, že někteří muži tam nosí účes „vpředu business, vzadu party“, takže účes „na Jágra“. Přitom jsem si říkala, že jestli se něco z devadesátek nevrátí, bude to tenhle účes," pobavila nás mladá spisovatelka.
Devadesátky nás svým bizárem stále fascinují
Johano, vaše facebooková stránka Pure devadesátky se stala velkým fenoménem. Jak vás napadlo ji založit?
Napadlo mě to v roce 2017, kdy se začaly objevovat fotky z devadesátek, třeba z otvíraček různých fastfoodových řetězců. Zúčastnily se tehdejší VIP hvězdy, například Dáda Patrasová, a mně ty fotky přišly naprosto absurdní. Docela jsem se u toho nasmála. Tak jsem si řekla: "Ty jo, co kdybych začala sbírat fotky s bizárem z devadesátek?“ A tak jsem založila tuhle svoji stránku.
Úspěch je velký. Posílají vám lidé nějaké další fotky nebo artefakty?
Posílají a zejména v létě, protože jezdí na chaty nebo k babičkám. Tam nacházejí předměty, na které už skoro zapomněli – ať už je to nádobí, staré časopisy nebo hračky. V letních měsících mi je posílají.
Narodila jste se na sklonku osmdesátek a začátku devadesátek. Co tedy znamenají devadesátky pro vás?
Já jsem se narodila v roce 1989, takže jsem v devadesátkách prožila celé dětství. Pro mě je to zejména doba analogová. Nebyli jsme připojeni na internet, takže když jsme se domluvili, že se sejdeme na hřišti, tak jsme se tam v tu hodinu zkrátka museli sejít. Kdo měl půl hodiny zpoždění, měl smůlu. Jsou to pro mě také VHS kazety, časopisy nebo foťáky a filmy do foťáků. Fotky se vyvolávaly. Člověk neměl všechno hned, musel si počkat. O to víc si užíval, když to potom měl v ruce.
Nagano spojilo národ, fandili všichni
Jsou nějaké historické události, které vám z devadesátek nejvíce utkvěly?
Byla jsem dítě, které rádo sledovalo televizi, takže v paměti mi utkvělo, když začaly vysílat první soukromé televizní stanice, protože přinášely všechny ty seriály, které jsem měla ráda. Třeba Pobřežní hlídka, Vražedné pobřeží, Dallas, a podobné fenomény, na které všichni rádi vzpomínáme. Tohle byla pro mě osobně klíčová událost. Dále bych zmínila Nagano. Já sice nejsem úplný sportovní fanoušek, ale Nagano byla událost, která ovlivnila dějiny devadesátých let a náš národ.
Fandila jste také? Vybavíte si, kde jste v té době byla?
Vybavím. Byla jsem ve druhé nebo třetí třídě a ve škole jsme to sledovali místo vyučování. Na zápěstí jsem měla nakreslenou českou vlaječku a odpoledne jsem šla na klavír. Učitelka klavíru se smála, že i já jakožto dítě fandím hokeji. Volala svého manžela, ať se jde na to také podívat. On byl hrozný fanoušek hokeje.
Účes na Jágra, ledvinky a džínové bundy se vrací
Hokej bavil všechny kluky. Ale devadesátky byly také o módě. Máte pocit, že se některé trendy vrací?
Vrací se jich hrozně moc. Když jsem zakládala stránku Pure devadesátky, tak už jsem viděla, že se tyhle trendy vracely v Americe – třeba velké barevné tenisky nebo ledvinky, jen s tím rozdílem, že ledvinky se teď nenosí kolem pasu, ale cross body. Nedávno jsem byla v Londýně a všimla jsem si, že někteří muži tam dokonce nosí účes „vpředu business, vzadu party“, takže účes „na Jágra“. Přitom jsem si říkala, že jestli se něco z devadesátek nevrátí, bude to tenhle účes. Protože je prostě hrozný. Ale v Londýně mi to vlastně přišlo docela dobré. Takže jestli už se může vrátit i tohle, mohou se vrátit ponožky v sandálech a vlastně všechno.
Máte něco podobného ve skříni vy? Co znovu nosíte?
Třeba nějakou tu džínovou bundičku, tu bych ve skříni našla. Z legrace už jsem párkrát vytáhla i starou šusťákovku, ale to se přiznám, že opravdu jen z legrace.
Johano, jste také spisovatelkou a vydala jste už tři knížky. Ty přišly na řadu až poté, co vznikla stránka Pure devadesátky?
Je to tak. Založila jsem tuhle stránku, Instagram, a čím dál tím víc mě bavilo k těm fotkám zjišťovat kontext. Proč ta fotka vznikla, kde vznikla, kdo na ní je a proč je takhle oblečený nebo proč vypadá tak bizarně. Začala jsem k tomu zjišťovat příběhy, a nakonec mi přišlo zajímavé napsat o devadesátkách celou knihu.
Vaše poslední kniha, román, má velmi vtipný název.
Hezký, ale narovnej se. Je to hláška, kterou jsem jako dítě slýchávala od rodičů. Ten román se v první polovině odehrává v roce 2000 a v druhé polovině, kdy jsou hlavní aktéři třicátníci.
Kávu jsem měla poprvé u babičky, vzpomíná spisovatelka
Vzpomínáte také na svoji babičku. Je něco, co si ve spojitosti s ní vybavíte? Kafíčka a moučníky?
Prázdniny a Vánoce jsem trávila u babičky a pokaždé jsme ručně vytvářely spoustu věcí. Učily jsme se třeba na Vánoce koledy. Moje babička si na všem dala hodně záležet. Často k ní chodily návštěvy z ulice a všichni ji měli rádi. Bývala učitelka a vždycky měla u sebe připravené pohoštění. Napekla koláče, bábovky, a neobešlo se to celé bez kafe. Vzpomínám si, že na stole měla pro návštěvu vždycky Jihlavanku.
Máte s kávou spojené také nějaké poprvé?
Ano, kávu jsem poprvé určitě měla u babičky. Nabízela ji návštěvám a moc hezky to vonělo. Všechno, co měli dospělí, jsem chtěla ochutnávat. Tehdy jsem u babičky poprvé ochutnala kafe a byla to právě Jihlavanka.
Byla to ta poctivá s lógrem?
Určitě ano, byl to správný turek. Ale to se od té doby hodně změnilo.
Jakou kávu máte ráda dnes?
Nejraději mám malé espresso s mlékem.
Jste ohledně kávy vybíravá? A také ohledně kaváren?
Ano, hledám dobré kavárničky. A když někam cestuji, tak si doma dopředu hledám tipy na kavárny, které mě zaujmou. Třeba podle typu kávy nebo interiéru.
Třicátiny ve stylu devadesátek? Nechyběla šusťákovka
Jihlavanka letos slaví 30 let, vznikla v roce 1993. Jak jste slavila své třicátiny? Mohu prozradit, že je vám 34 let.
Každý rok pořádám na své narozeniny tematickou oslavu. Vzpomínám si, že to třeba byli nerdi nebo paruky. Vždycky se snažím vymyslet něco originálního. Na své třicátiny jsem vybrala devadesátky, takže jsme se všichni oblékli do šusťákovek a do bublin jsem nechala vytisknout hlášky, abychom se s nimi mohli fotit. Ve fotokoutku nechyběla ani paruka „vpředu business, vzadu party“.
Jaké hlášky to byly?
„Pusťte Donnu k maturitě“ z Beverly Hills 90210, „Harry, jdu do baráku“ z filmu Sám doma, nebo „Nevím, dál“ z televizních vědomostních soutěží.
Co byste tedy popřála Jihlavance a také letošním třicátníkům, kteří jsou z této cifry možná trochu nervózní?
Já už to mám za sebou a uteklo to hrozně rychle. Věřím, že také Jihlavance rychle uteče těch dalších třicet let. Třicátníkům bych popřála, ať to zvládnou, protože vím, že je to trochu těžké – najednou se ocitnout na druhém břehu. Když mi bylo patnáct, připadali mi třicátníci hrozně staří. A kdybych měla něco popřát Jihlavance? Ať je těch dalších třicet let stejně povedených.
Související články
