V noci nás mohou pronásledovat různá stvoření, upír je z nich ale jeden z nejhorších. A nejrozšířenější. Téměř každá kultura má ve svém folklóru vlastní verzi krev sajícího nemrtvého, nejvíce jich ale nalezneme ve východní Evropě, kde mají všichni upíři světa svého historicky doloženého prapředka Draculu, neboli Vlada III. Jedním z příkladů jeho následovníků je případ srbského vampýra Petara Blagojeviće.
Ve vesnici Kisiljevo zavládl v minulosti strach z toho, že místní zemědělec vstal z mrtvých a chystá se hodovat na svých bývalých spoluobčanech. Lidé se tak rozhodli raději jednat, než dojde k něčemu strašnému.
Nejdříve rolník, pak nemrtvý
Petar Blagojević byl srbský rolník, který se narodil v roce 1662. Většinu svého života strávil ve vesnici Kisiljevo, kde také v roce 1725 zemřel. Byl to zcela obyčejný muž, jenž žil normální život. Po jeho smrti ale obec zasáhla řada podivných úmrtí. Během osmi dnů zemřelo devět lidí. Všichni byli předtím postiženi jakousi podivnou nemocí.
Taková úmrtí ale nebyla v té době ničím výjimečným. Co ale bylo neobvyklé, že všichni tvrdili na smrtelné posteli totéž, a sice, že je škrtil mrtvý soused. Navštívit měl i svou ženu. Prý ji požádal o boty. To ji vyděsilo natolik, že se z vesnice raději ihned odstěhovala. Další noc měl navštívit syna a požádat ho o jídlo. Ten to ale odmítl. Petar ho za to zavraždil a vypil všechnu jeho krev.
Místní toho měli tak akorát a rozhodli se, že jeho tělo z hrobu vytáhnou a prozkoumají, zda mu nenarostly vlasy, vousy a nehty. Pokud ano, znamenalo to, že je skutečně upír.
Jak zlikvidovat upíra
Exhumování těla domnělého upíra se zúčastnil i místní kněz a úředník Frombald, kteří tam byli jen proto, že se obávali vzpoury. Ale co se nestalo. Dle jeho zápisků Petar vypadal, jako by jen spal. Jeho tělo nevykazovalo známky rozkladu a vlasy a vousy mu vesele rostly dál. Okolo úst měl zaschlou krev.
To vesničanům stačilo k tomu, aby Blagojevićovi probodli srdce dřevěným kůlem. Ihned poté se mu začala z úst a uší řinout krev. Následně jeho tělo zpopelnili, aby se nemohl vrátit. Frombald své zápisky ukončil tím, že žádá úřady, aby ho nevinily. Vesničané byli strachy bez sebe, nic jiného by je tak neuklidnilo.
Co skutečně viděl?
Viděl tehdy Frombal skutečného upíra, nebo to lze vysvětlit i jinak? Na počátku urbanizace v jedenáctém století se Evropa potýkala s rostoucím problémem veřejného zdraví - nebezpečnou blízkostí mezi pohřbenými a živými. V těchto náboženských časech stavěli lidé domy poblíž míst uctívání a hřbitovů, chtěli být totiž, až na ně také přijde čas, být pohřbeni vedle svých milovaných.
Jenomže zejména chudí lidé bývali pohřbeni bez rakve, jen v rubáši a ne příliš hluboko do země. Stačilo pak aby přišla bouře, povodeň či hladoví psi a mrtvola se rázem objevila na povrchu. Někdy to byla kostra, jindy celé tělo. A tímto způsobem docházelo k zmrtvýchvstání. Pokud byl nebožtík pohřben jen krátce, vypadal pak ještě poměrně zachovale. Rázem se tak z něho stal upír.
Díky moderní vědě také víme, že mrtvým nerostou nehty a vlasy, nýbrž, že tělu po smrti ustupuje a sesychá kůže, proto se vlasy, nehty a vousy na těle nebožtíka jeví, jakoby posmrtně narostly. A podobně lze vysvětlit i další upírské symptomy, a to jako součást rozkladu nebo projevy různých nemocí.
A pak je zde otázka věrohodnosti. Viděl úředník doopravdy upíra, nebo si tím pouze kryl záda? To už musíme posoudit sami.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Petar Blagojević
Historicmysteries.com: Monster in the village: Petar Blagojevič, the vampire of Kisiljevo