
Standa byl ve vztahu s Klaudií šest let. Poznal ji v době, kdy se mu abnormálně dařilo v podnikání. Jenže bohaté roky vystřídaly roky chudé a s nimi odešla Klaudie i s jejich roční dcerou.
Klaudii jsem poznal v jednom pražském baru. Byla nádherná a oproti jiným ženám byla o ligu jinde. Celý večer jsem ji kupoval nejdražší koktejly a doslova vyžebral její telefonní číslo.
Výzvy mám rád a umím být vytrvalý
Klaudie byla tvrdý oříšek. Byla si vědoma své krásy, a tak mě nechávala, abych dolézal. Musel jsem se hodně snažit, aby mě nepřehlížela. A to mě rajcovalo. Ostatní holky mi skákaly do postele samy, ale Klaudie měla styl. Znala svou cenu a rozhodně to nebyla holka, která by chtěla za partnera někoho, kdo by jí nesplnil její sny.
Než mi Klaudie dala šanci, abychom se viděli osobně, byl jsem v tom za deset tisíc za zaslané květiny. „Děláš vola, to nevidíš, že jí jde o prachy. Cítí šanci z tebe něco vytahat,“ poučovali mě kamarádi. V tu dobu se mi v podnikání dařilo tak, že jsem nadneseně peníze přehraboval vidlemi. A tak mě přišly hlášky kamarádů směšné. Dnes vím, že jsem měl víc přemýšlet mozkem.
Parádní roky po boku bohyně
A pak to byla smršť. S Klaudií jsme hned začali žít. Klaudie pracovala na volné noze a překládala knihy z němčiny. Moc tomu nedala. Dopoledne fitko, potom oběd v restauraci, solárko, kadeřník, káva s kamarádkami a nákupy. Samozřejmě vše v mé režii. Minimálně jednou za měsíc jsme jeli někam na dovolenou. Buď týden v Dubaji nebo jiné exotické zemi, lyžování v Alpách, prodloužené víkendy ve spa hotelech a do toho delší dovolené po celém světě.
Peníze lítaly a já nepočítal. Klaudie ode mě dostala kreditní kartu k účtu, kde bylo čtvrt milionu. Doprovázela mě totiž na různé společenské akce. Vysvětlila mi to jasně. Ona byla ta krásná a krása něco stojí. Luxusní oblečení, kabelky a reprezentace něco stojí. A já byl slepý. Po třech letech vztahu Klaudie otěhotněla a narodila se nám dcera Ella. Splněný sen. Rodina.
Omezení výdajů má partnerka nesla špatně
Jenže konto se začalo tenčit, protože obchody vázly. A nakonec stagnovaly. Trh s nemovitostmi byl v krizi. A já byl bez příjmů. Rozhodně jsem si uvědomoval, že jsme si žili nad poměry a nebyl jsem za několik měsíců schopen platit to, co doposud. Začali jsme se s Klaudií hádat. Vadilo jí, že si nemůže kupovat luxusní oblečení a být prakticky celou zimu někde u moře. A tři týdenní dovolené v Emirátech jí byly málo.
Vůbec nebrala v potaz, že jsme se stravovali výhradně v restauracích a že k nám domů dvakrát týdně docházela uklízečka. Myslím si, že i s omezenými výdaji si žila moje rodina jako v bavlnce. Jenže Klaudie byla hrdá: „Stando, takhle jsem si to nepředstavovala. Dělal jsi ze sebe někoho, kdo nemusí peníze počítat a zatím žijeme jako chudáci. Už mě to nebaví. Odcházím. Nerada plýtvám časem. Ozve se ti můj právník.“ Jsou to dva týdny, co za sebou Klaudie zavřela dveře a odešla. Ještě jsem to nevstřebal. Kamarádi nakonec měli pravdu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.