Statečná Helena Marusarzówna: Přes hranice pašovala dopisy, výbušniny i lidi, nezlomilo ji ani kruté mučení gestapa

Helena Marusarzówna se narodila v Zakopaném 17. ledna 1918. Měla dva bratry a tři sestry. Jako malá pomáhala rodičům na statku. Vyznačovala se nevyčerpatelnou energií a mimořádným smyslem pro humor. S učením neměla problém, ale nejvíc ji bavil sport. Milovala zejména gymnastiku. Starší bratr Stanisław se stal slavným skokanem na lyžích a získal titul vicemistra ve finském Lahti v roce 1938. A právě on Heleně vyrobil první pár lyží.

Mohlo by Vás zajímat:

Nebojácná Miep Gies: Anne Frankovou ukrývala před nacisty a zachránila její deník

Helena Marusarzówna jako úspěšná sportovkyně

I když chtěla studovat, nemohla. Základní škola znamenala pro Helenu konečnou. Důvod byl prozaický: finanční situace rodičů. Nezbylo jí tak nic jiného než opět začít pracovat na rodinném hospodářství. Stále se ale věnovala sportu. V zimě trénovala sjezdové lyžování a speciální slalom, v létě dávala přednost vysokohorským výpravám. Snaha se vyplatila. V 17 letech se stala vicemistryní na 16. mistrovství Polska, v březnu roku 1936 se k tomu přidal titul mistryně ve sjezdu i slalomu. Tento úspěch zopakovala i v následujícím roce. O dva roky později si připsala další vítězství. Celkem jich bylo devět.

Méně známou epizodou v jejím životě byla herecká kariéra a práce modelky. Kromě sportovního talentu oplývala i neobyčejnou krásou. Životní úspěchy ale přerušil blížící se válečný konflikt. Krátce před vypuknutím války se zúčastnila mezinárodní lyžařské soutěže v Německu, kde obsadila druhé místo. Již tam cítila, že je na „druhé straně barikády“.

Helena Marusarzówna, a ski sports champion, member of the Polish resistance #ArmiaKrajowa, a courier during World War II.

Arrested by the Gestapo, tortured - she did not release anyone, shot in 1941. She was 23 years old. pic.twitter.com/4zMw4NTP3J

— Expat in Poland 🇵🇱 (@BasedPoland2) January 18, 2021

Helena Marusarzówna, nebojácný kurýr i převaděčka

V prosinci roku 1939 začala na Podhalí v jižním Polsku operovat Vojenská zpravodajská skupina s krycím názvem „Romek“. Helena se stala jejím členem. Často kvůli tomu mizela z domova, rodičům ale raději nic neřekla. Nechtěla je jakkoli ohrozit, působila jako spojka a kurýrka. Pomáhala jí starší sestra Zofia. Přes Tatry do Maďarska přenášely dopisy, peníze a dokonce i výbušniny.

Když bylo potřeba, stala se i převaděčkou. Jednou se dva muži chtěli dostat do Francie, aby mohli bojovat v britském letectvu. Helena je zdárně převedla, přestože cestou narazili na německou hlídku. Když se jich vojáci ptali, co tam pohledávají, odpověděli popravdě. Prošlo jim to. Němci to považovali za vtip. A díky její kráse jí jindy pomohli vojáci i s těžkým kufrem a vůbec se nezajímali o to, co v něm je.

Mohlo by Vás zajímat:

Nebojácná Milunka Savić: Na vojnu šla místo svého bratra, dlouho nikdo netušil, že je žena

Helena Marusarzówna v hledáčku Němců

Do března roku 1940 se Helena zúčastnila více než tuctu cest přes Tatry. Gestapo v té době nezahálelo a pracovalo na lokalizaci kurýrů a jejich tras. Zvýšil se kvůli tomu počet hlídek. Marusarzówna byla označena jako mimořádně nebezpečná a vyžadující neutralizaci. Logicky začali hlídat u jejího domu, příbuzní ji ale vždy varovali, a tak ji tam nikdy nedopadli. Na jaře 1940 převáděla přes hranici skupinu žen s dětmi. Na cestě je vyrušil střet mezi slovenskými a maďarskými pohraničníky. Následující dvě hodiny musela v dešti ležet na zemi a čekat, až ustane krupobití kulek. Zařekla se, že takové riziko již podstupovat nebude.

O pár týdnů později ji ale vedení donutilo převést značnou sumu peněz, prý na to nikoho jiného nemají. Na hranici byla zajata slovenskými vojáky, jelikož nechtěla nic říct, poslali ji do vězení v Prešově, kde už také byl její bratr Stanisław se svou ženou Irenou. Po několikadenním výslechu byla poslána do německého vězení v Muszyně. Aby si zachovala zdravý rozum a klid, denně cvičila. Odtud putovala ještě do dvou zařízení. V posledním, ve městě Tarnov, ji brutálně mučili. Ale ona i nadále mlčela. Když zjistili, že nic neřekne, odsoudili ji k smrti. Zastřelili ji v nedalekém lese, bylo jí třiadvacet let. Po válce se dočkala řádného pohřbu i vyznamenání.

Mohlo by Vás zajímat:

Odvážná Irene Gut Opdyke: Zaplatila vlastním tělem za ukrytí 12 Židů ve vile nacistického pohlavára