Současným dvacátníkům se přezdívá generace Z a podstatně se liší od těch předchozích. Brilantně ovládá digitální technologie, což z nich dělá ideální zaměstnance, ale v zaměstnání dlouho nevydrží a pracovní pozice mění lusknutím prstu. Přezdívá se jim navíc nejosamělejší generace. Patří mezi ni také vaše děti?
Generace Z, tedy mladí dospělí narození po roce 1995, nedávno nastoupila na pracovní trh. Jaká tahle generace je a proč by se jí měli potenciální zaměstnavatelé děsit?
Zdatní online, neschopní sociálního kontaktu
Příslušníci generace Z jsou sice výborně technologicky zdatní, což jim v zaměstnání připisuje plusové body, zároveň jsou ale emocionálně přecitlivělí až labilní a mají větší sklony k depresím, nebo nespokojenosti s pracovními podmínkami.
Mezi přínosy, které generaci Z digitální technologie přinesly, bezpochyby patří objem informací, které mají okamžitě při ruce. Velké množství času stráveného před obrazovkou ale také násobí jejich pocity izolace a absenci sociálních dovedností, čemuž pandemie covidu příliš nepomohla. Podle blogu AECF.org je generace Z dokonce nazývána nejosamělejší generací.
Generace Z mění pracovní pozice rychlostí světla
To také vysvětluje, proč generace dnešních padesátníků změnila práci jednou, nebo dvakrát, zatímco současní dvacátníci neváhají měnit pracovní pozice, nebo dokonce pracovní odvětví, i několikrát za rok. Na chvíli barmanem, potom zase recepční a hned nato managerem? „Proč by ne?" řekli by vám na to.
Nezatíženi předsudky ohledně rasy nebo pohlaví
Faktem je, že dvacátníci vyrostli uprostřed různorodých rodinných struktur, což má pochopitelně vliv na jejich svobodnější smýšlení o světě. Ať už to byly domácnosti s jedním rodičem, multirasové domácnosti, nebo takové, ve které genderové role splývají. V konečném důsledku jsou méně než předchozí generace zatíženi předsudky v rase, sexuální orientaci, nebo náboženství, jak přemítá blog AECF.org. V případě generace Z je ovšem také pravděpodobnější, že vystudují vysokou školu, nebo mají alespoň vysokoškolsky vzdělané rodiče.
Podle výzkumu konzultační firmy Randstad by téměř polovina lidí narozených v generaci Z raději neměla zaměstnání, než aby se v něm cítila nešťastně, utiskovaně, nebo pod tlakem. Celých 56 % mladých lidí prý potom nemá zájem o práci, která nectí jejich osobní přesvědčení nebo zájmy, mezi které patří například ekologie, starost o přírodu a životní prostředí, nebo tolik diskutovaná sociální témata.
Velká výpověď vlastně nic nevyřešila
Za pravdu tomuto jevu dává také událost označovaná termínem Velká výpověď, ke které došlo v červenci loňského roku. Zaměstnání opustilo na 4 miliony mladých Američanů, ve Velké Británii potom podle magazínu E15 každý dvacátý. Nový průzkum Pew Research Center zjistil, že důvodem k odchodu Američanů byly nízké platy, nedostatek příležitostí ke kariérnímu postupu a pocit neúcty v zaměstnání.
Průzkum ovšem paradoxně také nadnesl, že ti, kteří skončili a nyní jsou zaměstnáni jinde, už nedokážou říct, že by v nové práci měli lepší plat, více možností pro povýšení, časovou flexibilitu nebo větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Zdroje informací:
aecf.org
bussinesinsider.com
pewresearch.org