Díky genetice můžeme lépe pochopit naše tělo a dát mu přesně to, co potřebuje, říká vědkyně Barbora Procházková

Jak jste se ke studiu vědy dostala? Proč vás zaujala právě genetika?

Odmala jsem tíhla k přírodě a ke zvířatům – a to především ke koním. To bylo i důvodem, proč jsem se nadchla pro hipologii a v roce 2007 jsem na FAPPZ ČZU nastoupila do bakalářského oboru „Chov koní“. V průběhu tohoto studia mě nejvíce bavily předměty spjaté s genetikou, fyziologií a anatomií, a tak jsem své další studium směřovala právě do této oblasti. Po vystudování magisterského studijního programu Genové technologie, díky kterému jsem se jako diplomant dostala na Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd, jsem na tomto ústavu pokračovala i v rámci svého doktorského studia. Hlavními výzkumnými tématy pro mě v té době byly mechanismy savčí oogeneze (zrání vajíček) a rané embryogeneze.

Jak momentálně vnímáte postavení žen ve vědě?

V současné době mohu s hrdostí říci, že na poli vědy již nepociťuji žádné genderové rozdíly.  Samozřejmě pro ženy ve vědě je o něco složitější skloubit rodinný život (zejména co se týče mateřské dovolené) s tím profesním. Ale obecně nám vědecká komunita vychází hodně vstříc a ženy ve vědě jsou podporovány.

 Kdo je vám inspirací, ať už v pracovním, či osobním životě?

Největší inspirací je pro mě asi Marie Curie-Skłodowská, která vědě doslova obětovala svůj život a díky které začaly být ženy ve vědě posléze respektovány. Za to jí patří velké díky a ještě větší obdiv.

Jaký má genetika vliv na náš život?

Genetika je pro mě jak koníčkem, tak i prací. Můj život ale ovlivňuje defacto ve všem, co dělám – již před lety, kdy jsem se genetice začala profesně věnovat, jsem si nechala osekvenovat několik genetických panelů a informace, které jsem o svých genech získala, aktivně využívám.

Proč bychom se měli zajímat o své vlastní DNA?

Genetika je základ všeho. S tím, jak se genetika studuje více a více do hloubky, přicházíme na to, že právě studium našich genů je stěžejní – jak v rámci prevence různých onemocnění a úrazů, tak i například v rámci nastavení správného jídelníčku a tréninkových plánů. 

Co všechno se dá z genetiky vyčíst?

Každé tělo je jedinečné (právě díky jeho jedinečné genetické výbavě). Je tedy jasné, že i přístupy k výše zmíněným oblastem se u každého z nás liší. Díky genetice můžeme lépe pochopit naše tělo a dát mu přesně to, co potřebuje.

Kdybyste Vy měla možnost vybrat jednu věc, kterou byste o sobě díky genům mohla zjistit, jaká by to byla?

(směje se) Já už mám o sobě díky genetickým testům zjištěné snad úplně všechno, co současná věda zjistit dokáže...

Proč je dobré znát i zdravotní rizika. A do jaké míry dokážeme tuto genetickou predispozici ovlivnit či změnit?

Toto téma je v rámci etiky a psychologie hodně diskutováno. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že existují dva tábory lidí. Ti, kteří chtějí znát svá genetická rizika, protože díky prevenci mohou včas zasáhnout a případně tak zcela či alespoň částečně eliminovat fatální následky např. pozdní diagnostiky nějaké formy rakoviny. Kdežto druhá skupina lidí se děsí toho, že by měla žít se zjištěním, že jim něco takového hrozí. Samozřejmě musíme mít stále na mysli, že se jedná o genetické predispozice. Mechanismus projevu našich genů je opravdu složitý a nemůžeme tyto věci predikovat se 100% jistotou. Ovšem velkou roli na tom, jak se naše geny v průběhu života projeví, hraje i vnější prostředí. Díky tomu můžeme právě prevencí oddálit či zcela zamezit tomu, aby se tyto nežádoucí polymorfismy vedoucí k rozvinutí nějaké choroby či třeba potravinové intolerance následně projevily.

Jak se tento obor vyvíjí v posledních letech a jaká ho čeká budoucnost?

S radostí mohu říci, že zejména aplikovaná genetika jde v posledních letech raketově nahoru. Je to samozřejmě způsobeno i tím, že samotné genetické testování je nyní cenově dostupnější, než tomu bylo před pár lety. To má za následek stále vzrůstající zájem i laické veřejnosti o tyto genetické testy. Tento trend má stále vzestupnou úroveň, což nás v našem vědeckém týmu společnosti Chromozoom velmi těší. 

K čemu všemu by nám genetika mohla pomoci?

V genetice vidím velkou budoucnost – právě v rámci prevence. Doufám, že již brzy bude standardem, že budeme mít každý svá sekvenační data, která budeme používat pro kvalitnější život, ale i při návštěvě lékaře – nejen pro analýzu genetických predispozic co se určitých nemocí týče, ale i například pro předepsání správných léčiv (protože ne všechna léčiva jsou vhodná pro každého – naše geny ovlivňují i například vstřebatelnost nebo detoxifikační parametry našeho organismu).

Nebojíte se možného zneužití tohoto vědního odvětví a jak se proti těmto rizikům nejúčinněji bránit?

Tak samozřejmě možnosti současné vědy jsou natolik rozsáhlé a dostupné, že se nedá vyloučit to, že bude docházet k jejich zneužívání a porušování etických pravidel – jako je například editace lidského genomu, klonování lidí atp. Což se už samozřejmě děje. Možná si vzpomínáte na kauzu z roku 2019, kdy čínský vědec Che Ťien-kchuej vytvořil geneticky modifikované děti, za což byl odsouzen k několika letům vězení. Běžní lidé, kteří si nechávají testovat své geny, mohou být ovšem v klidu, jim v tomto ohledu žádné riziko nehrozí.

​​Ing. Et Ing. Barbora Procházková Ph.D.  vystudovala magisterský program Genové technologie na ČZU v Praze a v rámci doktorského studia se věnovala reprodukčním biotechnologiím. Během své profesní kariéry pracovala na několika ústavech Akademie věd ČR (Ústav živočišné fyziologie a genetiky, Biotechnologický ústav, Fyzikální ústav (ELI Beamlines), dále ve Španělsku (Institute for Research in Biomedicine), v Jižní Koreji (Chungbuk National University) a ve Švédsku (Uppsala Biomedical Centre). Mimo to působila také jako Odborný asistent a lektor na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a aktivní popularizátor vědy. V projektu Chromozoom působí jako vedoucí vědeckého teamu a senior vědkyně.