Věděli jste, že existuje pět hvězd pro kvalitní život? Podle Jany Havrdové, prezidentky České komory fitness, je to dobře dýchat, pít, jíst, spát a hýbat se. V rozhovoru pro Lifee.cz uvádí, že zdravé návyky ke sportu vznikají v rodinách. Co by poradila maminkám, které by samy rády sportovaly, ale neví si rady s programem svých dětí?
V sobotu 11. června se bude na celém světě, a poprvé také v Česku, slavit Global Wellness Day. Ten se těší velké oblibě celebrit, mezi které patří například zpěvák Robbie Williams a moderátorka Oprah Winfrey. Má jít o svátek duševní a fyzické pohody, během kterého se lidé odreagují a udělají si radost.
Hýčkejte se! Povolejte na pomoc čokoládu nebo med a propadněte kouzlu wellness
Web Lifee.cz proto s tématem wellness oslovil Janu Havrdovou, prezidentku České komory fitness. Co by poradila maminkám, které by se v běžném denním shonu rády udržovaly v kondici a v dobré náladě?
„Propojit programy a plánovat. Mám diář, ve kterém jsou programy mých dětí," radí v našem rozhovoru Havrdová, pro kterou dobrá psychická pohoda není jen o pohybu, ale také odpočinku. „Já se také umím na odpoledne zaparkovat na gauč k Netflixu. Potom úplně vypnu. To je přesně ten život v rovnováze - aktivita i odpočinek. Žít přítomným okamžikem a dělat to, co v dané chvíli nejlépe dokážeš."
Paní Havrdová, setkáváme se v rámci akce Global Wellness Day. Co si vy osobně představíte pod tímto pojmem?
V rámci České komory fitness a Českého svazu aerobiku máme projekt, který se jmenuje Dej svému životu pět hvězd. Je to vlastně identické s wellness a s přístupem k životu. Pokud chcete život dobré kvality, tak musíte dobře dýchat, pít, jíst, spát a hýbat se. To je pět elementů, které je třeba dodržovat, aby člověk fungoval a dělal dobře svému tělu. Co víc - aby mohl fungovat i pro své okolí. Představte si, co se stane, když nebudete dýchat. Jen u pohybu je jediný problém, že tělo bez něj vydrží delší dobu. Přitom je to skutečný elixír života, při svalové kontrakci vznikají hormony svalové tkáně, tzv. myokiny a právě ony jsou našemu zdraví nesmírně prospěšné.
Za co zodpovídají?
Za to, že pomaleji stárneme, máme energii, kondici nebo dobrou imunitu. Jde o to, abychom žili život ve zdraví a ne v nemoci. Lékaři nám dnes umí život prodloužit až o deset let, ale z těch deseti let je pouze jeden rok ve zdraví a devět let v nemoci. Takže žijeme sice déle, ale za jakých okolností. Hodnoty pěti hvězd, o kterých jsem mluvila, by společnost měla ctít a maximálně je podporovat. Máme zde čistě ekonomický důvod.
Jak to myslíte?
Populace stárne a systém zdravotní péče v České republice dříve nebo později zkolabuje. My, Husákovy děti, budeme za patnáct let ve věku seniorů. Bude nás hodně a přestaneme vydělávat peníze. V čím lepší zdravotní kondici budeme, tím větší bude pravděpodobnost, že to systém ustojí. To samozřejmě nepřichází zadarmo a člověk si musí uvědomit, které elementy kvalitního života to jsou.
Co děláte vy sama, když vám psychicky není dobře? Nebo se vám nechce cvičit?
Jdu ven. Na druhou stranu, asi mám dobrou genetiku, protože moji rodiče jsou velmi pracovití. Teď je jim sedmdesát a jsou stále velmi aktivní. To je moje DNA. Člověk ale musí umět i odpočívat. Já se také umím na odpoledne zaparkovat na gauč k Netflixu. Potom úplně vypnu. To je přesně život v rovnováze - aktivita i odpočinek. Žít přítomným okamžikem a dělat to, co v dané chvíli nejlépe dokážeš.
Máte nějaké rituály?
Ano. Mám tři děti a žijeme v rodinném domě, kde je pořád co dělat. Vstanu a neustále na mě křičí myčka, nebo sušička, takže si na židli dlouho neposedím.
Co byste poradila ženě s dětmi, která je hodně vytížená, ale zároveň by pro své zdraví chtěla něco dobrého udělat?
Propojit programy a plánovat. Mám diář, ve kterém jsou programy mých dětí. A úplně stejně si do diáře dávám také své vlastní aktivity. Vezmete malé děti na hřiště a uděláte hodně kroků, dětem to dělá dobře a jsou aktivní. Vzpomínám, jak jsem před dvaceti lety se svým prvním dítětem šlapala s kočárkem do kopce. Říkala jsem si u toho: „Dělám to pro svůj zadek!"
Co podnikat se staršími dětmi?
Existuje už velké množství fitness center, která nabízejí paralelní aktivity pro maminky i pro děti. Maminky jdou cvičit a děti mají svoji hodinu, nebo jsou v dětském koutku a hrají si s ostatními. Cvičit už mohou maminky i s dětmi. Zároveň není žádná ostuda podělit se o povinnosti s tatínkem. Můj muž jde cvičit, já vezu děti do školy a naopak. Rodina se podělí a navzájem podpoří. Společný čas trávíme také aktivně. Když jsme na dovolené, tak jedeme na kola, nebo chodíme po horách. Je to téma naší rodiny, to je základ. Pokud chceme, aby děti vyrůstaly v nějakém nastavení mysli a hodnotách, tak musejí všechno dobré přejímat právě z rodin. Mám krásný příklad.
Povídejte.
Mému nejstaršímu synovi je dvaadvacet let. Jaké malého jsme ho vedli ke sportu - jezdili jsme s ním na atletiku, třikrát v týdnu jsem s menšími dětmi byla na hřišti, aby ten starší mohl být na atletice. Drželi jsme ho v tomto režimu a v mentalitě toho, že pohyb je nezbytnou součástí života. Najednou mu bylo osmnáct let a chytnul vlastní motivaci. V den svých narozenin vyjel na kole Mont Ventoux ve Francii. Minulý rok běžel polovičního Ironmana. Od nás dostal maximální podporu, je to pro něj zábava, díky sportu se dobře cítí, sám si organizuje tréninky a má své vlastní mety. Rodina zkrátka vždy nese největší podíl zodpovědnosti.
Co takové rodiny, které to nezvládají?
Ano, jsou takové, a důvodů může být mnoho. Maminka samoživitelka, která má tři práce, nebo jsou to lidé s různým stupněm postižení nebo nemoci. V takových případech by měl pomoci stát - školky, školy, komunity, města a obce, to všechno může být rodinám prospěšné. Sportovní kroužky v družinách jsou skvělá věc. Bohužel, všechno záleží na lidech. Kdyby se lidé hýbali, může se ročně ušetřit až sto miliard korun na zdravotní péči - na to máme tvrdá data.