Malé kroky s velkým účinkem. Světový den zdraví nabádá k prevenci a zdravému životnímu stylu

Preventivní kontroly v Česku zanedbává každý pátý člověk. Mezi nejčastější výmluvy patří nedostatek času, mnozí ale k návštěvě lékaře nevidí důvod, pokud je vyloženě nic netrápí. Odborníci však upozorňují, že racionálních důvodů, proč prevenci nepodceňovat, je hned několik. Čím rychleji lékaři nemoc odhalí, tím dříve mohou začít pacienta léčit. S tím je spojená také vyšší úspěšnost uzdravení, menší časová náročnost či šetrnější způsob léčby.

„Nic mě nebolí, doktora nepotřebuji”

Ve chvíli, kdy nemoc propukne v plné síle, bývá již často pozdě. Velkou část chorob totiž na první pohled neodhalíte, některé symptomy navíc působí neškodně, a tak jim většina z nás nevěnuje ani kdo ví jak velkou pozornost. Co ale zpočátku vypadá nenápadně, může v budoucnu ohrozit zdraví člověka. A přestože jsou preventivní prohlídky dostupné všem zdarma, mnoho z nás je stále odkládá. Soubor vyšetření má však za cíl jediné – zachytit zrádná onemocnění včas.

Na co mám nárok v rámci veřejného zdravotního pojištění?

• Všeobecnou preventivní prohlídku u lékaře 1x za dva roky
• Gynekologickou prohlídku 1x za rok
• Stomatologickou prohlídku 2x ročně
• Kuřáci mohou bezplatně podstoupit plošný screening karcinomu plic
• Od 40 let si každé čtyři roky můžete nechat zkontrolovat činnost srdce pomocí EKG
• Od 45. věku života si může každá žena co dva roky zajít na mamografické vyšetření
• Od 50 let máte nárok na vyšetření tlustého střeva
• Od 50 let mají pacienti trpící diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi nárok na vyšetření týkající se ledvin jednou za čtyři roky

Jak navíc vyplývá z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, počet preventivních prohlídek dospělých u praktických lékařů v roce 2020 vzhledem k pandemii covid-19 poklesl skoro o šestinu. V porovnání s evropským standardem tak patříme vůbec k těm nejhorším, čímž se naopak šplháme na přední příčky v úmrtí na různé civilizační choroby. Rozbor krve u praktika přitom může odhalit cukrovku, se kterou se v Česku léčí přes milion lidí, testy zase mohou přijít na problémy s játry nebo plícemi a kontrola zraku může pomoct s objevením i tak závažných forem očního onemocnění, jako je šedý či zelený zákal.

Češi se o zrak nestarají

Vedle praktiků odmítá řada z nás chodit i k očním lékařům. Ti si právě během covidu všimli ve svých ordinacích výrazného úbytku pacientů. Nyní, když se situace s pandemií covid-19 stabilizovala, sledují například oftalmologové v přerovské nemocnici Agel zhruba 20% nárůst počtu dětských pacientů s očními problémy. Primáři očních oddělení ovšem varují, že finální čísla mohou být ještě daleko horší. Řada odborníků navíc potvrzuje, že zhoršení zraku nesouvisí pouze s promeškáním pravidelných kontrol, ale také s proděláním nákazy covid-19. Ta kromě bolesti hlavy, dýchacích problémů i přetrvávající únavy způsobuje zhoršený zrak, jenž vyléčené pacienty trápí i dlouhé týdny po jejím prodělání.

Optometristé a oční lékaři se zároveň shodují na tom, že za zhoršené vidění mohla také přemíra on-line technologií, kterým jsme byli během lockdownu každodenně vystavováni. Časté používání počítačů, tabletů i mobilů, ať už během distanční výuky nebo v rámci home-officů, vedlo k nadměrnému zatížení očí.

Síť očních optik FOKUS nedávno při preventivních kontrolách zraku zaměstnanců partnerských společností dokonce zjistila, že 30 % z vyšetřených osob nosí brýle, které jim nevyhovují, nebo nějaké potřebují. „Přišli jsme na to, že buď nemají brýle a měli by je mít, nebo nosí nevhodné,“ uvedl Michal Kviečinský, generální ředitel sítě FOKUS optik. Další z aktuálních projektů této společnosti je bezplatné měření zraku všem zdravotníkům po celý měsíc duben a květen.

Prevence je snadnější než léčba 

Přestože problémy se zrakem trápí až polovinu Čechů, preventivní kontroly stále podceňují a do lékařských ordinací jdou až v momentě, kdy mají pocit, že se jim vidění zhoršilo. V tu dobu už ale bývá často pozdě. Včasné odhalení oční vady přitom může být pro její léčbu stěžejní a některé pacienty může dokonce zachránit i před slepotou.

„Lidé si neuvědomují závažnost celé situace. Například u takového zeleného zákalu nemusí zpočátku pociťovat žádné potíže. Ovšem v momentě, kdy začne docházet k výpadkům zorného pole a k poklesu ostrosti zraku, je onemocnění již ve velmi pokročilém stádiu,“ varuje Martin Slaný odborný oční garant optik Fokus. 

Zatímco zeleným zákalem v Česku trpí 350 tisíc lidí, k nejrozšířenějším onemocněním patří šedý zákal, jenž lékaři evidují u půl milionů Čechů. Ohroženější bývají převážně lidé po 60. věku života. „Do čtyřiceti let je vhodné podstoupit oční kontrolu alespoň jednou za tři roky. Pokud se člověk přehoupne přes čtyřicítku, měl by absolvovat vyšetření co dva roky. U osob starších 60 let je to pak každý rok,” vysvětluje intervaly preventivních prohlídek zraku Martin Slaný.