Spousta z nás hledá na internetu informace, jak zlepšit svou kondici a udělat maximum pro své zdraví. Víte ale, která doporučení stojí na faktických základech a která jsou naprosto nesmyslná? Pojďme se na to podívat.
To, že musíte denně spát osm hodin a ujít 10 tisíc kroků, abyste byli fit, považuje mnoho lidí za nesporný fakt. A pokud se k této metě člověk nepřiblíží, začíná pociťovat nervozitu. Je to ale potřeba? Podle expertů, které vyzpovídal deník The Sun, nikoli. Přinášíme vám přehled nejčastějších omylů o zdravém životním stylu, které nemají s realitou nic společného.
8 sklenic vody denně
Voda se jeví jako naprostá nezbytnost pro zdravě fungující organismus. O to se přít nehodláme. Ale všeho moc škodí. "I zdravý člověk může zemřít, pokud vypije příliš mnoho vody," potvrzuje profesorka Tamara Hew-Butler, která zkoumá vliv nadměrné konzumace vody na lidský organismus.
Podle ní je množství vody nutné k zajištění správného fungování těla závislé na váze člověka, okolní teplotě a fyzické aktivitě. Tudíž nějaký fixní počet sklenic, které bychom měli denně vypít, je jaksi mimo mísu. Navíc většinu tekutin získává člověk z jiných zdrojů než z pití vody. Ať už jde o ovoce a zeleninu, pivo, čaj nebo kávu.
10 tisíc kroků denně
Nikoli 10 tisíc, ale 5 500 kroků je ona magická hranice, která vzpruží naše zdraví. Zmíněných 10 tisíc je pouze marketingový tah, který vešel do povědomí široké veřejnosti roku 1964 během Olympijských her v Tokiu. Tehdy jedna japonská firma začala prodávat krokoměr zvaný Manpo-kei. "Man" znamená 10 tisíc, "po" kroky a "kei" metry. Reklamní kampaň se ujala a její následky pociťujeme dodnes.
Nedávná studie Harvardské lékařské fakulty nicméně zkoumala souvislost mezi počtem kroků 16 tisíc sedmdesátnic a pravděpodobností jejich úmrtí. Během čtyřletého výzkumu 504 žen zemřelo. Průměrný počet kroků těch, které žily dál, činil 5 500.
Zdravé BMI se pohybuje mezi 18,5 a 24,9
Podle BMI se často hodnotí celková kondice člověka. Pokud ho máte nízké, nebo naopak vysoké, jedná se o důsledek nesprávné výživy, nízké fyzické aktivity nebo velkého stresu.
BMI získáte tak, že svoji váhu v kilogramech vydělíte výškou v metrech na druhou. Zdravý interval se přitom pohybuje mezi 18,5 a 24,9. Nižší číslo znamená podváhu, vyšší nadváhu. Jenže to neplatí zdaleka ve všech případech. Například boxeři nebo ragbisté mají výrazně více svalů a méně tuku než většina populace, přesto jejich BMI poukazuje na obezitu.
Pět porcí zeleniny a ovoce denně
Výzkum na londýnské Imperial College prokázal, že pokud lidé jedí denně pět porcí zeleniny a ovoce, snižuje se u nich riziko vzniku rakoviny, onemocnění srdce a mrtvice. To je bezesporu skvělé.
Mnohem prospěšnější je ale jíst těch porcí hned deset. Alespoň to ukazují výsledky výzkumu zveřejněné v odborném časopise International Journal of Epidemiology. Podle článku by člověk měl sníst denně 800 g zeleniny a ovoce, což odpovídá zhruba zmíněným deseti porcím. Pokud by to lidé dodržovali, snížil by se podle vedoucí lékaře projektu Dagfinna Aunea počet celosvětově předčasně zemřelých lidí o 7,8 milionu ročně.
8 hodin spánku denně
Spánek posiluje obranyschopnost organismu, zlepšuje psychickou pohodu a snižuje riziko některých chorob, jako například cukrovky druhého typu nebo onemocnění srdce. Kolik času ale potřebujete strávit v posteli, abyste ze spánku vytěžili maximum?
Ani toto číslo není jednoznačné. Podle odborníků z National Sleep Foundation se potřeba spánku u dospělých pohybuje mezi sedmi a devíti hodinami denně. Miminka, malé děti a teenageři potřebují spát více, osoby nad 65 let naopak méně, tedy jen sedm až osm hodin. U těch, kdo spí méně než šest hodin denně, se podle odborníků z Edinburské univerzity o 30 procent zvyšuje riziko rozvoje demence.