Svatava (63): Rozvod na stará kolena je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Konečně můžu skákat padákem a lézt po horách

 Příběhy o životě: Rozvod na stará kolena je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Konečně můžu skákat padákem a lézt po horách
Zdroj: Freepik

Svatava se celý život starala o rodinu, a když děti vylétly z hnízda, tak se o to, aby měla pořád co dělat, postaral její manžel. A pak jí k jejím šedesátinám dal dárek – odešel od ní. Svatava se s tím ale vyrovnala po svém.

Šárka Schmidtová
Šárka Schmidtová 21. 07. 2024 10:00

Kdo by to byl řekl, že mě najednou opustí! Pravda, byl o pár let mladší než já, ale to ho neomlouvá – zas tak velký rozdíl to nebyl, aby odešel za mladší. No a – udělal to. Mně bylo šedesát a jí padesát, stálo to za to? Tomu mému dědkovi asi ano. A já najednou nevěděla, co se sebou.

Kamarádka mi doporučila sexuální dobrodružství

První mojí reakcí, když mě ten dědek opustil, byl pláč. „Jak mi to mohl udělat? Čím jsem si to zasloužila?“ kvílela jsem, nejprve sama doma a pak jsem začala obtěžovat svým smutkem kamarádky. „Starala jsem se o děti i o něho a tohle?“ Moje děti, mám dva syny a dceru, byly chvíli bezradné, ale pak prohlásily, ať si najdu nějakou zábavu. „Ještě neumíráš, ne?“ říkaly. Bylo od nich milé, že mi nechtěly hodit na krk vnoučata, právě naopak: „Starala ses celý život o ostatní a na sebe jsi neměla čas, tak udělej konečně něco i pro sebe!“

Kamarádka mi radila, ať si najdu nějakého chlapa, no, to je po šedesátce dost problém, ale přesto jsem se dala dohromady s jedním postarším pánem. Bylo mi žinantní se před nim svlékat, nakonec jsem to ustála a bylo mi ze všeho nanic. „To je naprosté zoufalství,“ volala jsem ještě začerstva kamarádce, „tohle nechci!“ Co mám dělat?

Udělala jsem si seznam toho, co chci ještě stihnout

A pak jsem viděla skvělý film, jmenuje The Bucket List, česky Než si pro nás přijde. Navedla mě na něj dcera a povedlo se jí vzbudit ve mně zájem. Dva dědulové si sepsali, co všechno by chtěli ještě stihnout, než si pro ně přijde zubatá – a mně najednou došlo, že marním svůj čas.

Čas, který jsem získala tím, že jsem byla najednou volná! Manžel se pomalu nechtěl hnout z křesla v obýváku a že by mě někam pustil samotnou? To ani náhodou! Hned jsem volala dceři: „Maruško, ten film byl skvělý! Hned si jdu napsat seznam toho, co bych ještě chtěla stihnout… Bože, došlo mi, že jsem vlastně vůbec nežila!“ A začala jsem sepisovat.

Jsem prý šílená bába - no a co?

Plánovala jsem opravdu velké věci: skočit si padákem, vylézt na vysokou horu, vidět polární září, vydat se s karavanou přes poušť… A taky jsem si říkala, že bych, až budu fakt nemohoucí, mohla o svých zážitcích napsat román. A pak nastala hodina pravdy, a to samotná realizace. „Zítra skáču v tandemu!“ volám dceři. Pár dní nato ji lákám: „Pojď se mnou na kurz lezení, chci se to naučit, abych mohla vylézt na pořádnou horu!“

Na polární záři asi nedojde, finance mi to nedovolí, ale vymýšlím náhradu. Vždycky jsem se chtěla naučit malovat, šup, kde je nějaký kurz? A co kdybych oprášila svoje hraní na piano, to bych taky mohla? A co naučit se japonsky?

„Co právě děláš?“ volá mi kamarádka, ta, co mi navrhovala sexuální dobrodružství jako pomstu a pro zkrácení dlouhé chvíle. „Nezlob se, nemám čas,“ odpovídám udýchaně, „právě se chystám na kurz zumby!“ A v duchu si říkám: „Nezdržuj mě, mám na všechno, co chci stihnout, už fakt málo času!“

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala

Související články

Další články