Světový den duševního zdraví: Psychice pomáhá pobyt v přírodě. Stromy snižují stres, práce na zahradě působí až antidepresivně

Světový den duševního zdraví je zaměřen na vzdělávání v oblasti duševního zdraví a šíření povědomí o sociálním stigmatu, což je specifický rys člověka, jenž může být jeho okolím chápán jako nežádoucí. Mezi nejčastější příčiny patří tělesné vady, psychické problémy, rasa, náboženské vyznání a sexuální orientace. 

Poprvé se tento den slavil v roce 1992, a to na popud Světové federace pro duševní zdraví.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílenství ve dvou: Vzácná duševní porucha postihla dvojčata, jejich výlet do Londýna poznačila i vražda

Konzumní způsob života

Konzumní způsob života je pro naše psychické zdraví zkázou. Dle mnoha studií lidem prospívá, když alespoň nějaký čas stráví venku. Nejlépe v přírodě. Nemusí to být zrovna v lese, stačí městský park, kde je také dostatek zeleně.

Ještě v osmdesátých letech žilo ve městech necelých čtyřicet procent populace, nyní je to více než polovina. A předpovědi do budoucna nejsou nijak optimistické. Počítá se, že mimo město bude žít asi jen čtvrtina lidí. Ti zbylí tráví "mezi čtyřma stěnama", ať už jde o práci nebo byt, naprostou většinu času.

Lidé žijící v městech tak mají, oproti lidem na vesnici, větší šanci onemocnět nějakou duševní poruchou, jako je třeba úzkost, deprese a bipolarita. Existuje na to nějaká prevence? Odborníci radí - vyjít ven!

Mohlo by Vás zajímat:

Krásná vnučka Ernesta Hemingwaye: Modelka Margaux zaplatila za slávu duševními problémy

Přírodní terapie zadarmo

K dobrému duševnímu zdraví (a samozřejmě i tomu fyzickému) přispívá pobyt venku. K tomu, abychom na sobě zaznamenali pozitivní změnu, mají týdně postačit dvě hodiny, které strávíme třeba na procházce. A pokud zamíříme mezi stromy, dojde v našem těle po pětadvaceti minutách k výraznému snížení stresového hormonu kortizolu.

Dánové provedli studii, v níž sledovali téměř milion dětí. Díky tomu došli k závěru, že ty, které tráví dětství alespoň částečně v zeleni, mají téměř o polovinu vyšší šanci na to, že je nepostihne v dospělosti žádná psychická porucha. A ještě jeden poznatek - když zamíříme do přírody, myslíme méně na negativní věci.

Mohlo by Vás zajímat:

Těžký život Patty Duke: Jako první herečka začala šířit osvětu o psychickém zdraví, sama trpěla hlubokou depresí

Práce na zahradě je antidepresivní

V osmdesátých letech zkoumali američtí vědci dvě skupiny lidí po chirurgických zákrocích. Jedni se dívali do zdi, druzí hleděli na přírodu. Skupina hledící do přírody na tom byla samozřejmě o hodně lépe. V nemocnici strávili o jeden den méně, potřebovali méně analgetik a rozhodně měli lepší náladu. A to není vše. Zjistilo se, že příroda posiluje imunitní systém. 

Pak je tady ještě práce na zahradě. Budeme-li pracovat s půdou, vdechneme bakterie Mycobacterium vaccae, jenž stimulují produkci serotoninu. Jsou tedy antidepresivní, neboť vyvolávají pocity štěstí a spokojenosti.

Je tady ale jedno negativum. Lidé, kteří mají obavy z přírodních katastrof či zhoršujícího se klimatu, vnímají pobyt v přírodě jinak. Těm to psychiku nepozvedne. Jejich specifickému stavu se odborně říká enviromentální žal.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajemství Natalie Barnett: Měla mít šest let, ale možná jde o psychicky nemocnou trpaslici

Zdroje informací:
Wikipedia.org: World Mental Health Day
Terapievlese.cz: Příroda a duševní zdraví
Plus.rozhlas.cz: Psycholog: Pobyt v přírodě způsobuje, že v těle klesá hladina stresu a zlepšuje se imunitní systém