Tamara (19): Na školní praxi jsem musela dělat samé podřadné činnosti. Připadala jsem si jako služka

naštvaná žena
Zdroj: Freepik

Tamara je v prvním ročníku nástavbového studia. Od školní praxe očekávala, že se něco odborného naučí. Jenže se zmýlila. Ve zvolené firmě ji skoro k ničemu nepustili...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 21. 03. 2025 13:00

Vystudovala jsem ekonomickou školu a nastoupila na dvouleté nástavbové studium ekonomického směru. Bude ze mě diplomovaný specialista.

Zklamání z reality mě sebralo

Ve škole mě to docela baví a svými známkami patřím k průměru. Některé předměty jsou fajn a jiné považuji za bezpředmětné. V rámci školy jsme si měli sehnat praxi na tři týdny. Nejlépe dle svého studijního zaměření. A tak mi teta sehnala praxi u nich ve firmě na ekonomickém oddělení. První den nástupu jsem byla seznámena s chodem firmy a proškolena na bezpečnost práce.

Převzala si mě hlavní účetní. Těšila jsem se, že budu na praxi dělat odborné činnosti. Samozřejmě třeba pod dohledem dotyčného zaměstnance. Ale že to budu já, kdo bude platit faktury, účtovat doklady v programu nebo že budu vyřizovat nějakou obchodní korespondenci. Ale spletla jsem se.

Od prvního okamžiku jsem byla služka

Od první hodiny na svém pracovišti jsme vnímala, že mě nikdo k odborné práci nepustí. „Omlouváme se Tamarko, ale toto jsou specializované programy, samy jsme musely být proškoleny a je nepřípustné, aby se stala chyba. Navíc tu pracujeme s jistými informacemi, a tak bude lepší, když budeš vykonávat administrativní činnosti,“ objasnily mi zaměstnankyně ekonomického oddělení.

„Ale jsem tu na praxi, abych se něco naučila. Nesouhlasím s tím, že tu tři týdny budu dělat služku,“ nespokojeně jsem oponovala, ale nebylo mi to nic platné. První týden jsem dostala za úkol založit chronologicky za sebou hromadu účetních dokladů. Dalo mi to dost práce a dělala jsem to skoro tři dny. Nicméně si myslím, že s mým vzděláním je to podřadná práce.

Podceňování mladých lidí nesnáším

Aby si mě hlavní účetní vychutnala, práci po mně zkontrolovala. Asi ze sta dokladů jsem se spletla jenom jednou a prohodila dva doklady mezi sebou. Takže si myslím, že si své kázání o o pečlivosti mohla nechat. Nemyslím si, že by to někdo udělal bezchybně. A pak jsem skartovala hromady papírů, párovala dokumenty, tiskla razítka, zakládala dokumenty a uklízela v archivu.

Musím říct, že jsem z celé praxe otrávená. Očekávala jsem, že se naučím odborné činnosti v praxi a místo toho si ze mě ve firmě udělali pomocnou sílu na nepopulární úkony. „Tamarko, ty jsi neustále nespokojená. Když bys tu nebyla, vše co jsi na praxi udělala, bychom dělaly my. I toto patří do pracovní náplně. Je bláhové očekávat, že tě okamžitě někdo pustí do programů a k počítači. Jestli přijdeš na praxi za rok, tak třeba už to bude jiné.“ Pracovnice mi poděkovaly za odvedenou práci a dostala jsem hezké hodnocení. Ale obecně jsem z praxe zklamaná a podruhé do stejné firmy už nepůjdu.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Jitka Asterová zůstala sama na děti: Nic si nevyčítám. Adam hraje výborně rugby a Anička je skvělá herečka

Jitka Asterová zůstala sama na děti: Nic si nevyčítám. Adam hraje výborně rugby a Anička je skvělá herečka

Související články

Další články