Táňa se po rozvodu přestěhovala do nového bytu a brzy na to ji budil hluk. Myslela si, že ji straší duch bývalého majitele. Všechno bylo ale úplně jinak.
Bála jsem se usnout, protože mě stále probouzely děsivé rány. Myslela jsem, že nějaký přízrak práská do topení vedle mé hlavy. Nikomu jsem nechtěla přiznat, že blázním a v noci nespím. Pak jsem zjistila, že moje kolegyně zažila totéž.
Nový byt měl nepříjemnou minulost
Po rozvodu jsme prodali dům a já si našla menší byt. Těch změn na mě bylo v poslední době moc, necítila jsem se ve své kůži. Stresovala mě představa nejisté budoucnosti a špatně se mi spalo. V novém bytě to nebylo ono, nemohla jsem si zvyknout na nové prostředí. Hned po pár dnech jsem při usínání zažila šok.
Probudilo mě prásknutí, jako by popadaly hrnce na podlahu. Vyskočila jsem na nohy, měla jsem nějaký živý sen a ten se mi spojil se zvukem. Chvíli jsem tedy nevěděla, kde se nacházím. Pak jsem obešla byt a hledala původce té rány. Nikde jsem nic nenašla. Totéž se opakovalo asi za půl hodiny, kdy se mi podařilo skoro usnout. Rána někde vedle mojí hlavy.
Tu noc jsem toho už moc nenaspala, v polospánku jsem čekala, odkud se zase ozve ten hrozný hluk. Ráno jsem usoudila, že by se mohlo jednat o topení. Bylo staré a pořád se v něm něco ozývalo. Zavolala jsem správci a ten se přišel okamžitě podívat. Topení je prý v pořádku, ale řekl mi nepříjemnou věc o bývalém majiteli.
Předchozí nájemník mého bytu všem ztrpčoval život
Předešlý nájemník byl známý tím, že nesnášel lidi a zvířata. Neustále si tedy stěžoval na nepořádek, hluk a v noci se schválně lidem mstil. Vrtal do zdi a vysával. Na dvůr sypal jed na krysy, až ho udal jeden majitel psa, takže nakonec zaplatil velkou pokutu a musel se omluvit.
O to větší ale pak dělal problémy. „Jak zemřel?“ zeptala jsem se v naději, že se třeba na konci života umoudřil. „Nezemřel hezkou smrtí, ale tím vás nechci strašit. Nebylo to tady v bytě, takže se nemusíte bát žádných duchů. Vždyť víme, že ani neexistují,“ smál se dobrosrdečně domovník, ale já už měla jasno. Ty zvuky v bytě dělá duch šíleného souseda. Začala jsem se bát, že něco provede mojí staré kočce.
Tu noc jsem se bála usnout, zvuky se vracely. Usínala jsem vyčerpáním a pak mě pokaždé probudila rána jak z petardy. Uvažovala jsem o tom, že se budu muset odstěhovat. Nikomu jsem o tom nechtěla říct, mysleli by si, že mi „kape na karbid“. Pak se mě kolegyně v práci zeptala, co se to se mnou děje, a já se jí svěřila. Dobře jsem udělala, díky ní mi spadl kámen ze srdce.
Kolegyně tvrdí, že jde o syndrom explodující hlavy
„Asi jsem zralá na blázinec. Straší mě doma nějaké zvuky. Když usínám, ozve se rána a já už chytám paniku,“ líčila jsem jí. „Myslíš jako takový výstřel? Nebo elektrická kytara?“ zeptala se a já vykulila oči. Měla stejný problém trvající řadu měsíců. Lékaři jí sice nepomohli, ale jde o známý syndrom explodující hlavy. Jsou to sluchové halucinace a patří mezi poruchy spánku.
Mám prý před usnutím relaxovat, méně přemýšlet a zkusit chodit spát pravidelně. Časem to prý odezní a nikdo stejně moc neví, kde se syndrom bere. Ani jak mizí. Nicméně se mi strašně ulevilo, že nejsem jediná. Syndrom ze stresu mi připadá přijatelnější než duch nějakého dědka.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.