Facebook
Instagram
Mistr skejtu Maxim Habanec (31) dnes patří k nejúspěšnějším skateboardistům na světě, přičemž "na prkně" začínal už ve svých pěti letech. Aktuálně se připravuje na kvalifikaci letních olympijských her v Paříži. V rozhovoru pro Lifee.cz odhaluje svůj jídelníček, talisman, který mu nosí štěstí, ale také své negativní stránky, na kterých hodlá zapracovat. V čem jsou podle něj děti na skejtu lepší než dospělí?
Profesionální a také nejúspěšnější český skateboardista Maxim Habanec (31) má před sebou kvalifikaci na letní olympijské hry v Paříži, jejichž slavnostní zahájení proběhne 26. července 2024. Mimo to se Maxim věnuje také svým běžným aktivitám v rámci svého působení v pražském skateparku, kde trénuje děti i dospělé.
A jak nám v rozhovoru prozradil, jsou mezi nimi propastné rozdíly. Děti prý potvrzují zažité pravidlo, že jsou nerozbitné. "Je neuvěřitelné, co mladí vydrží na skejtu. Spadnou a já si říkám: „Ty jo, tak to bych se nezvedl.“ On se zvedne a jede dál. Proto když učím, tak už mám strach jen o dospělé," směje se naše jednička ve skateboardingu, která může být ikonou i vašich sportovně nadaných dětí.
Doporučené video: Tenistka Lucie Šafářová v talk show Na kafeečko
Maxim Habanec míří ke kvalifikaci na olympiádu
Maxime, říkal jste, že se dozvíte těsně před začátkem olympiády, zda na ni poletíte reprezentovat Českou republiku. Jak se aktuálně připravujete?
Teď je přede mnou jeden závod v Dubaji a snažím se postoupit do druhé fáze, která se jede prakticky od začátku. Mým cílem tedy je zajet co nejlépe v Dubaji, aby se mi povedlo do té druhé části probojovat.
Jak na tom pracujete? Máte zvýšenou frekvenci tréninků?
Vlastně jedu pořád stejně. Přes zimu se snažím víc trénovat v posilovně, abych zesílil, protože potřebuji víc času na regeneraci. Do toho mám normálně tréninky na skejtu ve skejtparku.
Jak důležité je pro vás dobré auto? Na fotografiích s ním často pózujete.
Hodně, proto jsem také přijal nabídku stát se ambasadorem Teamu Toyota. Ono se může zdát, že tam hodím jen skejt a to je celé, ale je to také náhradní deska, oblečení a také speciální boty. Můj skejtpark je navíc docela daleko od mého bydliště, na okraji Prahy, takže než tam dojedu, to nějakou chvíli také zabere. Zpotíte se a v zimě tam normálně trénujeme v minus jedna. Potom je fajn skočit do auta a zatopit si. Vlastně je to můj safe space, mé útočiště.
Habanec: Když učím, strachuji se už jen o dospělé
Jste vzorem pro dospívající, především pro kluky. Komunikujete s nimi? Ovlivňuje vás to?
Snažím se to všechno nenechávat jen v on-line prostoru. U mě ve skejtparku máme i workshopy, kde se mladým věnujeme, a kam za námi mohou přijít. My s nimi pracujeme, učíme je a tak dál. To je něco, co mě docela baví a naplňuje. Mimo to mám svůj obchod a skrze něj také mladé nadějné sportovce sponzorujeme. Dáváme jim věci a další možnosti, jak se realizovat.
Překvapují vás mladí? Jsou v něčem jiní?
Asi v tom, co vydrží. Když jsme začínali my, hrozně jsme se báli a nosili jsme helmy a chrániče. Byl jsem hodně opatrný. Je neuvěřitelné, co mladí vydrží na skejtu. Spadnou a já si říkám: „Ty jo, tak to bych se nezvedl.“ On se zvedne a jede dál. Proto když učím, tak už mám strach jen o dospělé.
Aha, takže dospělí jsou na tom hůř než děti?
No určitě! Jak děti padají a z čeho se dokážou zvednout, to je až neuvěřitelné.
Můj jídelníček je velmi čistý a jednoduchý, říká Habanec
Máte také kvůli sportu nějaký speciální jídelníček? Jak se stravujete?
Na skejtu je hodně důležitá váha, proto se musím hodně držet, abych nepřibíral. Každý náraz je potom vinou váhy horší. Mám docela štěstí, že přirozeně jím docela čistě a zdravě. Co si oproti ostatním příliš často nedávám, to jsou nějaké doplňky stravy. Všechno se snažím přijímat z normálních potravin, ideálně předem nezpracovaných, které nakupuji v obchodech. Mám opravdu velice čistý a jednoduchý jídelníček.
Dnes vám doprovod dělá přítelkyně, nemůžu se tedy nezeptat, kdo u vás doma vaří? Sportovci si většinou na jídlo nenechají sáhnout.
Nevím, jestli to můžu prozradit, ale vařím samozřejmě já. Na druhou stranu, všechno, co vařím, tak netrvá déle než dvacet minut. Jsem kuchař, který si všechno nakrájí a velice rychle připraví, žádné hodiny vyváření.
Chtěl bych se naučit pracovat se svým vztekem
Máte nějaký talisman, který vás během důležitých závodů motivuje a přináší vám štěstí?
Na pár závodech se mnou byla přítelkyně a bylo to super, byla vlastně mým živým talismanem. Přijde mi, že jsem docela nervák a umím se docela hodně vztekat. Ale moje přítelkyně mě dokáže hezky uklidnit. Tohle mi občas dost pomůže. Žádný jiný talisman nemám. Občas mi nechává papírky se vzkazy, „hodně štěstí“, a to potom nosím po kapsách. Ale to se mění, není to pořád jeden a ten samý papírek.
Prásknete na sebe ještě nějakou další negativní vlastnost?
To vztekání je asi opravdu špatné a měl bych se naučit s tím pracovat. Občas to lidé ani neví, ale jdu třeba za roh a tam se vyvztekám, aby to nikdo neviděl. Možná nad věcmi také moc přemýšlím. Pořád si vymýšlím různé scénáře, jak nad závodem vyzrát, jak na to přijít, a nakonec ani nejsem tam, kde bych měl být.
Habanec: Toužím poznat tajuplnou Havaj
Hodně cestujete, máte nějakou vysněnou destinaci, kde jste ještě nebyl?
Byla by to Havaj, tam jsem ještě nebyl. Havaj je moje vysněná lokace i kvůli surfování, kterému se věnuji. Celkově by mě bavila i místní kultura a jídlo. Sluníčko, příroda a je to uprostřed ničeho. Říkám si, že by to mohlo být nepodobné čemukoliv, co znám. Občas se mi stane, že někam přijedu a říkám si: „Jo, tady to vypadá trošku jako v Brazílii…“ Na Havaji mě zajímá, že je ta země úplně jiná.
Na fotky skateboardisty Maxima Habance i jeho přítelkyně se můžete podívat do fotogalerie.
Související články
