Tomáš (37): Nemůžu se rozejít s přítelkyní, protože vyhrožuje sebevraždou. Nechci ji mít na svědomí

Kristýna (29) mi vždycky připadala hodně emotivní, ale nečekal jsem, co z toho nakonec vzejde. Když jsem se s ní chtěl rozejít, začala vyhrožovat, že se zabije. Snažím se jí nějak pomoci, ale její stav se nezlepšuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (37): Bývalý milenec nechce pochopit, že je mezi námi konec. Vyhrožuje mi, že všechno prozradí mému manželovi

Vždycky byla hodně přecitlivělá

Když jsem s Kristýnou začal chodit, všiml jsem si, že je to citlivá duše. Plakala u filmů, dojímala se u letáčků se ztracenou kočkou a když jsem se jí třeba omylem celý den neozval, byla z toho hodně špatná. Její přecitlivělosti jsem si byl vědom a stejně jsem do vztahu šel. Kristýna je velmi empatická a milá osoba. Vycházeli jsme spolu nějakou dobu krásně a ani mě nenapadlo, že náš vztah nakonec neskončí dobře.

Přála si co nejdříve založit rodinu a já na to zkrátka nebyl připravený. Chtěl jsem tomu dát ještě minimálně rok nebo dva a ona už nechtěla čekat. Bylo to pro nás pro oba těžké, ale nenechám se do ničeho tlačit. Zároveň jsem jí přál, aby našla štěstí, které hledá, co nejdříve. Nechtěl jsem jí stát v cestě. Tušil jsem, že rozchod nebude brát dobře. Možná si myslela, že mě ke svatbě a dítěti přeci jen přemluví.

„Zlato, musíme si promluvit. Jsi úžasná, zasloužíš si všechno, co si přeješ. Jen to nebude se mnou,“ začal jsem pozvolna rozhovor, který nejde vymyslet tak, aby byli nakonec všichni spokojení. Nastalo obrovské drama. Kristýna se sesypala. Plakala nahlas, jakoby jí někdo fyzicky ubližoval. Doslova jsem se bál, že přijdou sousedi.

Mohlo by Vás zajímat:

Emil (36): Chtěl jsem milenku poslat k šípku, ale pak vytáhla naše fotografie a začala mě vydírat

Prosila mě a vyhrožovala

Když mě prosila, abych to zvážil, ještě víc mě utvrzovala v tom, že takovou přítelkyni nezvládnu. Kristýna pochopila, že to myslím vážně a její slzy nefungují. Začala mi vyhrožovat. Byl jsem venku s bráchou a přicházely mi od ní podivné zprávy.

„Už nemůžu, asi to vzdám. Ty si prosím nic nevyčítej.“ Načež mi pak hodiny neodpovídala.

Musel jsem za ní přijet, abych se přesvědčil, že je v pořádku. Měla u sebe nějaké léky, ale jak se ukázalo, zatím je nespolykala. Usnula mi v náručí a já musel slíbit, že u ní zůstanu přes noc, aby se uklidnila. Ráno vstala a udělala nám snídani, jakoby se nechumelilo.

Znovu jsem se tedy vzdálil s vysvětlením, že na svém rozhodnutí nic neměním. Tentokrát skončila v nemocnici. Vypumpovali jí žaludek, sama si zavolala záchranku. Setkal jsem se s její sestrou a ta mi svěřila, že nejsem první partner, kterému dělá Kristýna scény. Jenže já se bojím, že zajde příliš daleko.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (35): Manžel mi vyčetl, že jsem emočně labilní. Ale já jsem taková celý život

Nemusí to být jen demonstrativní akt

Zjišťoval jsem si o tom nějaké informace a zjistil jsem, že Kristýna se nemusí jen snažit o pozornost. Jednou se jí sebevražda může podařit do konce a já nechci nést celoživotní vinu. Snažím se jí přesvědčit, že by se měla léčit. Trávím s ní čas, když je jí nejhůř. Vím, že takhle to nikam nepovede.

Ona ale stále doufá, že s ní nakonec zůstanu. Jsem v začarovaném kruhu, její rodina už nad ní zlomila hůl. Kdykoliv jí neodepíšu, už hlásí, že skočí z okna. Kamarádi mi radí, ať už se s ní vůbec nebavím. Pro mě je to ale těžké, nechat jen tak někoho takhle se trápit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeněk (34): Nechápal jsem, proč si nedokážu najít holku. Až pokus o sebevraždu mě dovedl k odpovědi